dnes je 19.4.2024

Input:

Dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů

16.3.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

Dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů

prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Dodatečné daňové přiznání

Poplatník daně z příjmů má v některých případech právo či povinnost podat dodatečné daňové přiznání (viz Dodatečné daňové tvrzení).

Právní úprava

Základní obecná pravidla jsou uvedena v Daňovém řádu, a to zejména v § 141 DŘ.

Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání, pokud zjistí, že výše daně má být vyšší, než je poslední známá daň, kterou jako konečnou stanovil správce daně.

Daní se rozumí i daňová ztráta a daňový bonus.

Poslední známá daň

Poslední známou daní je nejen částka daně, ale i daňového odpočtu nebo daňové ztráty, která byla naposledy pravomocně vyměřena, resp. stanovena místně příslušným finančním úřadem.

S daňovým odpočtem se setkáváme i u daně z příjmů fyzických osob, jde o daňový bonus. Za zvýšení poslední známé daně se tedy považuje nejen zvýšení částky daně, ale rovněž snížení daňového bonusu nebo snížení daňové ztráty.

Podle daňového řádu se nelze odvolat proti stanovení (vyměření nebo doměření) daně v částce, kterou v daňovém přiznání uvedl poplatník. V takovém případě se poslední známá daň stává pravomocnou vydáním platebního výměru, a to i bez sdělení (mlčky). A poplatník může už následující den podat dodatečné daňové přiznání.

Obecně platí, že daň je pravomocně vyměřena, pokud už proti jejímu stanovení nelze podat odvolání. Bylo-li odvolání podáno, pak je pravomocně vyměřena vydáním rozhodnutí o něm.

Neplatné podání

Stává se, že poplatník podá dodatečné daňové přiznání, protože vychází z toho, že daň byla vyměřena mlčky, tedy v částce uvedené v jeho daňovém přiznání. Správce daně však hodlá vyměřit daň v částce jiné, anebo zahájit postup k odstranění pochybností. Pak správce daně řízení o doměření daně zahájené podáním dodatečného daňového přiznání ukončí, ale informace, které z dodatečného daňového přiznání získá, použije při vyměření daně.

Poslední známá daňová povinnost

Pojem poslední známá daň v daňovém řádu nahradil dříve užívaný pojem "poslední známá daňová povinnost." Ten se ale stále používá v souvislosti se stanovením výše záloh na daně z příjmů. Tento pojem je však speciálně vymezen zákonem o daních z příjmů, a to částečně odlišně.

Poslední známou povinností je i částka daně uvedená v daňovém přiznání, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání tohoto (řádného nebo dodatečného) daňového přiznání, pokud bylo daňové přiznání podáno včas.

Nezáleží tedy na tom, zda daň bude vyměřena mlčky či zda bude např. následovat postup k odstranění pochybností. Dále se pro účely stanovení záloh poslední známá daňová povinnost u daně z příjmů FO počítá zvlášť pro poplatníky, kteří některé své příjmy zdaňují v rámci dílčího základu daně ostatní příjmy, u právnických osob se zase přepočítává, pokud zdaňovací období (resp. období, za které se podávalo daňové přiznání) mělo méně či více než 12 měsíců.

Formulář

Dodatečné daňové přiznání k daním z příjmů se podává na stejném formuláři, na kterém se podává i řádné daňové přiznání.

V záhlaví je třeba zaškrtnout, že jde o dodatečné daňové přiznání, a také vyplnit správně rok, resp. zdaňovací období, za které se dodatečné daňové přiznání podává. Potom se celý formulář vyplní stejně, jako se vyplňovalo řádné daňové přiznání, ovšem s novými daty.

Vyplňují se celé hodnoty, nikoli pouze změny oproti posledně vyměřené dani. Rozdíl oproti předchozí výši vyměřené daně se vpisuje do speciální části určené pro dodatečné daňové přiznání (ta se nachází na poslední straně daňového přiznání).

Protože formuláře daňových přiznání k daním z příjmů se pro jednotlivé kalendářní roky liší, je třeba podat dodatečné daňové přiznání na formuláři platném pro příslušný kalendářní rok. To ale není velký problém, protože tyto "staré" formuláře naleznete na webových stránkách Ministerstva financí.

Lhůta pro podání

Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil, že poslední známá daň má být vyšší. Tento den zjištění se uvádí na poslední straně daňového přiznání. Jeho vyplnění je velmi důležité, protože v závislosti na něm dojde ke změně poslední známé daně.

Den zjištění pečlivě vyplňte a uvědomte si, že toto datum má dosti závažné následky. Od něho se bude odvíjet náhradní lhůta splatnosti pro rozdíl oproti poslední známé dani. Kromě toho bude mít změna poslední známé daně za poslední zdaňovací období vliv na výši a periodicitu záloh na daně z příjmů.

Právě souvislost mezi datem zjištění změny a výší a periodicitou záloh může být pro poplatníka velmi významná.

Poplatník dne 15. srpna 2015 podal dodatečné daňové přiznání na zvýšení poslední známé daně za zdaňovací období roku 2014. Původní výše poslední známé daně byla 120 000 Kč, tj. poplatník by měl platit zálohy na daň pololetně ve výši 48 000 Kč. Na základě dodatečného daňového přiznání se daň zvýšila na 160 000 Kč.

Jestliže poplatník v dodatečném daňovém přiznání uvedl jako den zjištění 12. srpen, potom se výše záloh i jejich periodicita změní až od 1. října, nebude tedy muset čtvrtletní zálohu platit do 15. září. Uvedl-li však jako den zjištění 20. červenec, potom bude muset do 15. září zaplatit už čtvrtletní zálohu ve výši 40 000 Kč, protože pro stanovení záloh se poslední známá daňová povinnost zvýší od 1. září, tj. před splatností čtvrtletní zálohy.

A ještě jedna nepříjemnost může být spojena s nesprávně uvedeným dnem zjištění změny v dodatečném daňovém přiznání. Může se jednat o opožděně podané dodatečné daňové přiznání. To je často spojeno s předpisem pokuty za opožděné tvrzení daně.

Stanovení dne zjištění je zpravidla dosti subjektivní, tím spíše je nutno si ho důkladně rozmyslet. Jednoznačně ověřitelný je den zjištění jen např. tehdy, pokud daňový subjekt podává dodatečné daňové přiznání na výzvu správce daně.

Náhradní lhůta splatnosti

Když je nově přiznávaná částka daně vyšší, než jaká byla dosud uhrazena, resp. než jaká je poslední známá daň, je rozdíl nutno uhradit v náhradní lhůtě splatnosti, která je totožná s posledním dnem lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání.

Náhradní lhůta splatnosti ale nic nemění na lhůtě splatnosti jako takové, a tak od splatnosti až do dne zaplacení rozdílu bude poplatníkovi předepsán úrok z prodlení. Náhradní lhůta splatnosti ho však ochrání před zahájením daňové exekuce.

Bude-li daň zvýšena na základě dodatečného daňového přiznání, tedy z vaší iniciativy, potom vám správce daně nepředepíše penále.

Změna uplatňování výdajů FO

Úrok z prodlení se ale při zvýšení daně na základě dodatečného daňového přiznání nepředepíše vždy.

Například rozhodne-li se podnikatel-fyzická osoba v období, kdy připravuje daňové přiznání, přejít z evidence daňové na uplatňování paušálních výdajů anebo obráceně, bude muset v řadě případů podat dodatečné daňové přiznání na již vyměřenou daň za minulé zdaňovací období. Když tak učiní do posledního dne lhůty pro podání následujícího zdaňovacího období, úrok z prodlení mu za toto období předepsán nebude, nebude totiž v prodlení. To samozřejmě platí i pro změnu v uplatňování výdajů v dílčím základu daně příjmů z nájmu.

Pan Petrželka je řemeslník a vždy vedl daňovou evidenci. Při zpracování podkladů za rok 2015 zjistil, že pro něho bude výhodnější uplatnit výdaje paušálem z příjmů. Zároveň mu ale paní účetní poradila, že v tom případě bude muset do základu daně za zdaňovací období kalendářního roku 2014 zahrnout i nesplacené pohledávky a zásoby.

Pan Petrželka si spočítal, že přechod na paušální výdaje se mu vyplatí, i když bude muset doplatit daň za zdaňovací období 2014. Souběžně s podáním řádného daňového přiznání za zdaňovací období 2015 podá tedy dodatečné daňové přiznání na zdaňovací období 2014.

Pokud do dne splatnosti daně za zdaňovací období 2015 zaplatí i doplatek daně za zdaňovací období 2014, správce daně mu úrok z prodlení nepředepíše. Kdyby ale doplatek daně za zdaňovací období 2014 zaplatil až v květnu 2016, úrok z prodlení mu předepsán bude.

Převod majetku při ukončení zemědělské činnosti

Obdobná logika je použita u příjmů získaných převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele. Když osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek, jedná se o příjem, který není předmětem daně.

Je-li tato podmínka porušena, jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo, ale poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém tuto podmínku porušil.

Snížení poslední známé daně

Dodatečné daňové přiznání lze ve stejné lhůtě jako u dodatečného daňového přiznání na zvýšení poslední známé daně podat i v případě, kdy poplatník zjistil, že částka daně má být nižší, než je poslední známá daň, nebo že jeho daň měla být nulová. Za snížení poslední známé daně se rovněž považuje zvýšení daňového bonusu.

Zvýšení daňové ztráty

Poplatník také prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání může iniciovat zvýšení již vyměřené daňové ztráty. Podat dodatečné daňové přiznání na snížení poslední známé daně může poplatník dokonce i tehdy, jestliže dodatečně zjistí, že mu měla vzniknout daňová ztráta, avšak ta mu dosud nebyla vyměřena. Taková daňová přiznání se považují za daňová přiznání na snížení poslední známé daně.

Pan Mrkvička podal v březnu 2015 daňové přiznání k DPFO za zdaňovací období 2014. V něm si stanovil základ daně 200 000 Kč, uplatnil slevu na dani z příjmů FO ve výši 24 840 Kč a vypočetl daň po slevě ve výši 5 160 Kč. Na začátku roku 2016 zjistil, že do výdajů zapomněl zahrnout nájemné z finančního leasingu připadající na zdaňovací období 2014, a to ve výši 250 000 Kč.

Pan Mrkvička podá dodatečné daňové přiznání na snížení poslední známé daně. Na jeho základě se mu výše daně sníží o 5 160 Kč a zároveň mu bude vyměřena daňová ztráta ve výši 50 000 Kč, kterou bude moci v následujících zdaňovacích obdobích uplatnit jako odčitatelnou položku.

Závazné posouzení

Když poplatník usiluje o správné zachycení svého základu daně za uplynulé zdaňovací období, nezřídka se stane, že se rozhodne využít žádosti o závazné posouzení např. některé nákladové položky. Pak se může stát, že správce daně nevydá ve věci rozhodnutí do uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období, kterého se sporná položka týká.

V těchto případech, pokud se řešení, které poplatník zvolil, aniž měl k dispozici rozhodnutí o závazném posouzení, bude lišit od toho, které z rozhodnutí o závazném posouzení plyne, nezbývá poplatníkovi nic jiného než do konce měsíce následujícího po doručení rozhodnutí podat dodatečné daňové přiznání a případný kladný rozdíl ve výši daně doplatit. Jedná se zejména o uplatnění odpočtu výdajů na projekt výzkumu a vývoje anebo o nesplnění podmínek příjemce investiční pobídky, či uplatnění převedené daňové ztráty.

Daňová ztráta

Zjistí-li poplatník, že daňová ztráta za příslušné zdaňovací období měla být nižší, než je poslední známá daň, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení poslední známé daně. V opačném případě je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na snížení poslední známé daně.

Převod nároků

Při podání dodatečného daňového přiznání na snížení poslední známé daně se poplatníkovi může stát, že bude moci uplatnit nižší daňovou ztrátu nebo odpočet nákladů (výdajů) na projekty výzkumu a vývoje. Pak tyto nároky může uplatnit v následujících zdaňovacích

Nahrávám...
Nahrávám...