Sociální pojištění zaměstnanců
Ing. Marta Ženíšková
Příjmy plynoucí zaměstnancům ze závislé činnosti podléhají mj.
povinnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Taxativní výčet osob,
které se považují za zaměstnance pro účely placení pojistného, je uveden v § 3
odst. 1 písm. b) ZPSZ.
V tomto ustanovení je vyjmenováno více než 30 pracovních
vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce
aj.), které řadí osoby činné na jejich základě mezi zaměstnance za podmínky, že jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona o
nemocenském pojištění zaměstnanců (nebo do konce roku 2011 jen důchodového
pojištění podle zákona o důchodovém pojištění).
Za zaměstnance se považuje i osoba, které po skončení zaměstnání
zakládajícího účast na nemocenském byly zúčtovány příjmy započitatelné do
vyměřovacího základu; tato osoba není v době, v níž jí byl zúčtován
započitatelný příjem, účastna nemocenského, přesto je poplatníkem pojistného
jako zaměstnanec.
Od 1. 1. 2014 patří mezi zaměstnance všechny osoby, které
vykonávají činnost pro zaměstnavatele a jejichž příjmy z této činnosti
podléhají zdanění daní ze závislé činnosti (jsou předmětem této daně a nejsou
od daně osvobozené).
Zároveň se od tohoto dne ruší úprava podmínek účasti na
nemocenském pojištění ze zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než
14 dnů. Trvá-li v kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu, sčítají se
příjmy ze všech zaměstnání pro posouzení účasti na nemocenském pojištění v
těchto zaměstnáních.
Zemědělské družstvo uzavřelo poprvé s panem Novákem pracovní
poměr na dobu od 1. do 13. srpna. Pracoval v opravárenské dílně družstva v
době, ve které čerpal ve svém zaměstnání dovolenou. Od družstva obdržel mzdu 8
000 Kč. Pan Novák je z činnosti pro zemědělské družstvo účasten nemocenského
pojištění, z částky 8 000 Kč bude placeno pojistné na sociální
zabezpečení.
Paní Nováková má se zaměstnavatelem od 1. ledna uzavřené dvě
dohody o pracovní činnosti na dobu neurčitou. U jedné dohody má sjednanou
měsíční odměnu 2 400 Kč (úklid), u druhé má sjednanou hodinovou odměnu 60 Kč
(výpomoc při akcích zaměstnavatele). Začala uklízet 2. ledna. Do ledna byla
zúčtována odměna 2 400 Kč. V únoru jí byla zúčtována odměna 2 400 Kč a z druhé
dohody 720 Kč (pracovala 3. a 17. února).
V únoru činí úhrn započitatelných příjmů ze dvou zaměstnání
malého rozsahu 3 120 Kč, proto je paní Nováková v tomto měsíci poprvé účastna z
obou dohod nemocenského pojištění. Zaměstnavatel oznámí do 20. března na dvou
tiskopisech nástup do zaměstnání u první dohody dnem 2. ledna a u druhé dohody
dnem 3. února. Pojistné na sociální zabezpečení odvede zaměstnavatel do 20.
března z 2 400 Kč a ze 720 Kč.
S panem Novotným uzavřel zaměstnavatel dohodu o pracovní
činnosti na 1,5 měsíce od 14. 10. do 30. 11., toto zaměstnání je zaměstnáním
malého rozsahu. Odměna za práci v tomto období ve výši 5 000 Kč byla zúčtována
do prosince.
Pan Novotný je v listopadu účasten nemocenského pojištění,
protože u zaměstnání malého rozsahu se příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání
považuje pro účast na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního
měsíce trvání pracovního vztahu. Odměna mu byla zúčtována až po skončení
zaměstnání, částka 5 000 Kč založila účast na nemocenském pojištění v měsíci
listopadu, protože odměna činila aspoň 2 500 Kč. Proto je poplatníkem
pojistného, z částky 5 000 Kč bude placeno pojistné na sociální zabezpečení v
lednu následujícího roku.
Bytové družstvo poskytuje předsedovi představenstva odměnu,
například:
-
částku 7 000 Kč měsíčně; předseda představenstva je povinně
nemocensky a tím i důchodově pojištěn, poněvadž sjednaný měsíční příjem činí
alespoň 2 500 Kč;
-
ve výši, kterou za uplynulé období schválí členská schůze.
Zaměstnání předsedy představenstva je zaměstnáním malého rozsahu, je účasten
nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž je mu
zúčtován příjem alespoň 2 500 Kč.
Nahoru Placení pojistného
Pojistné na sociální zabezpečení platí zaměstnanec a zaměstnavatel.
Zaměstnavatel je povinen srazit pojistné zaměstnanci z jeho příjmu a odvést je
na účet OSSZ.
Nemá-li zaměstnanec příjem, z něhož by mu bylo možno pojistné
srazit (například příjem je pouze v nepeněžní formě), je zaměstnavatel povinen
pojistné za zaměstnance uhradit. Zaměstnanec je povinen toto pojistné
zaměstnavateli zaplatit.
Zaměstnanec platí pojistné pouze na důchodové pojištění ve výši 6,5 % ze svého vyměřovacího základu; pojistné, které platí
zaměstnavatel, činí 25 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců.
Zaměstnanec, který je účastníkem důchodového spoření, platí pojistné na
důchodové pojištění ve výši 3,5 % ze svého vyměřovacího základu; na pojistné na
důchodové spoření platí 5 % z tohoto základu. Pojistné se zaokrouhluje na celé
koruny směrem nahoru u jednotlivých zaměstnanců a u zaměstnavatele.
Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců
účastných na nemocenském pojištění, se může dobrovolně přihlásit do zvláštního
systému placení pojistného, který spočívá v tom, že:
-
sazba pojistného pro zaměstnavatele činí 26 %,
-
si může odečítat od pojistného polovinu náhrady mzdy zúčtované
za období prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti,
-
se musí přihlásit pouze do 20. ledna,
-
přihláška platí jen pro jeden rok, v průběhu roku nelze z tohoto
systému vystoupit,
-
počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění se zjišťuje
jako průměrný počet z počtu zaměstnanců k 1. 10., k 1. 11. a k 1. 12.
předchozího roku (výsledná částka se zaokrouhluje směrem dolů),
-
zaměstnavatel, který vznikl v průběhu roku (přijal v průběhu
roku prvního zaměstnance), se může přihlásit v průběhu roku kdykoliv po přijetí
prvního zaměstnance.
Nahoru Splatnost pojistného
Pojistné je splatné v období od 1. do 20. dne kalendářního
měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, za který se pojistné platí.
Nejpozději 20. dne následujícího měsíce musí být připsáno na účet ČNB, u níž má
OSSZ účet. Připadne-li 20. den na sobotu nebo neděli, je pojistné splatné ještě
v nejbližším pracovním dnu.
Pojistné lze zaplatit i v hotovosti v pokladně OSSZ ve výši
nepřesahující 10 000 Kč v kalendářním dnu.
Zaměstnavatel je povinen nejpozději v posledním dni splatnosti
pojistného předložit OSSZ předepsaný tiskopis „Přehled o výši pojistného“,
který obsahuje údaj o výši pojistného, jež je zaměstnavatel povinen uhradit. Za
nepředložení tohoto tiskopisu včas nebo za jeho nesprávné vyplnění může být uložena pokuta do 20 000 Kč.
Tiskopis obsahuje údaj „kód sazby“, neboť sazba pojistného může
činit pro zaměstnavatele 25 % nebo 26 %. Malí zaměstnavatelé, kteří se
přihlásili do zvláštního systému placení pojistného, mají kód sazby 2, ostatní
zaměstnavatelé kód sazby 1. Zároveň se na tiskopisu uvede částka, kterou si
zaměstnavatel s kódem 2 odečítá od pojistného.
Od ledna 2013 platí nový tiskopis, který zohledňuje různé sazby
pojistného u zaměstnanců (6,5 % a 3,5 %). Zaměstnavatel musí na tiskopisu
uvádět úhrn vyměřovacích základů a pojistného zvlášť u zaměstnanců, kteří
nejsou účastníky důchodového spoření a kteří jsou účastníky důchodového
spoření.
Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává
aspoň jednoho zaměstnance.
Pan Novotný uzavřel pracovní poměr se supermarketem, který má
sídlo v ČR. Supermarket je dceřinou společností zahraniční firmy se sídlem v
Belgii. „Mateřská“ firma vyplatila panu Novotnému prémii 50 000 Kč. Tato
společnost není zaměstnavatelem pana Novotného, proto se z částky 50 000 Kč
pojistné neplatí.
V případě, že by „mateřská“ firma zaslala 50 000 Kč na účet
supermarketu, aby tuto částku vyplatil panu Novotnému a ten by mu ji jako jeho
zaměstnavatel zúčtoval nebo by mateřská organizace požadovala od supermarketu
úhradu 50 000 Kč, muselo by být z částky 50 000 Kč odvedeno pojistné na
sociální zabezpečení.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů
zúčtovaných mu zaměstnavatelem do kalendářního měsíce. Z vyměřovacího základu
se vypočítává pojistné na sociální zabezpečení. Okruh započitatelných příjmů je
uveden v § 5 odst. 1 a odst. 2 ZPSZ.
Započitatelnými příjmy jsou příjmy, které zúčtoval zaměstnavatel
zaměstnanci, jsou předmětem daně, nejsou od daně osvobozeny a nejsou uvedeny
mezi nezapočitatelnými příjmy. Pro započitatelnost zúčtovaného příjmu do
vyměřovacího základu je nerozhodné, jestli:
-
byl příjem poskytnut v peněžní nebo naturální formě nebo
-
jde o zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci,
které podléhá zdanění daní z příjmů fyzických osob.
Pojistné se však neplatí ze „superhrubé“ mzdy.
Pan Rychlý je od června práce neschopný, pracovní neschopnost
potrvá alespoň do prosince. V září dovršil 60 roků věku, zaměstnavatel mu k
tomuto…
