dnes je 28.3.2024

Input:

Zajištění daně ze zdanitelných příjmů nerezidentů

13.6.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

Zajištění daně ze zdanitelných příjmů nerezidentů

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 2 odst. 3 – Definice daňového nerezidenta – fyzické osoby

    • § 17 odst. 4 – Definice daňového nerezidenta – právnické osoby

    • § 22 – Příjmy nerezidenta, které v ČR podléhají zdanění

    • § 38e – Zajištění daně

    • § 38d – Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

    • § 256 Opatření při mezinárodním zdanění

    • § 125-128 – registrační povinnost

  • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 7 – Organizační složka podniku

    • § 21-26 – Podnikání zahraničních osob

  • Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Popis operace:

Popis operace
Tuzemské osoby, které vyplácejí příjmy zahraničním osobám, mají ve vztahu k ČR nelehké povinnosti plátce daně. Tyto společnosti musí nejdříve správně posoudit, zda příjem, který vyplácejí, podléhá v ČR zdanění (taxativní výčet příjmů nerezidentů, které v ČR podléhají zdanění, je uveden v § 22 ZDP). Jedná-li se o zdanitelný příjem nerezidenta, je nutné posoudit, jakému režimu zdanění podléhá:

  • zda se jedná o příjem nerezidenta podléhající srážkové dani (§ 38d ZDP),

  • nebo o příjem nerezidenta, ze kterého je nutné provést zajištění daně (§ 38e ZDP).

Předmětem tohoto příspěvku je problematika příjmů nerezidenta, ze kterého je tuzemský plátce povinen provést zajištění daně.

Vymožení daňové povinnosti od zahraničních osob je ztíženo. Z toho důvodu byl do zákona o daních z příjmů zaveden institut zajištění daně. Zajištění daně z příjmů nerezidenta provádí plátce (většinou tuzemská firma), který příslušnou částku odvádí správci daně pod vlastní majetkovou odpovědností.

V tabulce jsou uvedeny příjmy nerezidentů, které v ČR podle zákona o daních z příjmů podléhají zdanění a ze kterých je nutné provést zajištění daně.

Ustanovení
ZDP
 
Druh příjmů Výše
zajištění
 
§ 22 odst. 1 písm. a) Příjmy stálých provozoven 10 % 
§ 22 odst. 1 písm. a)
§ 22 odst. 3 
Účast na veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech:  
– společník je právnická osoba 19 % 
– společník je fyzická osoba 15 % 
§ 22 odst. 1 písm. d) Příjmy z prodeje nemovitostí, umístěných na území ČR a z práv s nimi spojených 10 % 
§ 22 odst. 1 písm. e) Příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů, umístěných na území ČR 10 % 
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 7 Příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, majetkových práv registrovaných na území ČR 10 % 
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 7 Příjmy z prodeje investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem 1 % 
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 9 Výživné a důchody 10 % 
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 10 Příjmy společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu 10 % 
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 11 Příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením 1 % 
§ 22 odst. 1 písm. h) Příjmy z převodu podílu ve společnostech se sídlem v ČR. Od 1. 1. 2009 podléhají zdanění také příjmy z převodů, které se uskutečnily mezi dvěma zahraničními subjekty. Do konce roku 2008 podléhaly zdanění tyto příjmy jen pokud byly vyplaceny daňovým rezidentem 10 % 
  • Při provádění zajištění daně je nutné zkoumat, zda není s příslušným státem uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, která neumožňuje konkrétní příjem v ČR zdanit. Pokud není možné konkrétní příjem podle mezinárodní smlouvy zdanit, zajištění daně se neprovádí.

  • V případě, že nerezident, jehož příjem podléhá zajištění daně, je plátcem DPH, srážka zajištění se provede ze zdanitelného příjmu bez DPH.

  • Zajištění daně se zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

  • Zajištění daně se od 1. 1. 2004 neprovádí u zahraničních osob, které jsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. V současné době se jedná o následující státy: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie, Spolková republika Německo, Španělko, Švédsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko.

Zajištění daně ve výši 10 % z příjmů nerezidenta

Z většiny zdanitelných příjmů nerezidenta je plátce povinen zajišťovat daň ve výši 10 %. Rozhodný okamžik, kdy plátci vzniká povinnost srazit zajištění daně je při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch nerezidenta, nejpozději však v den, kdy se o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Daňový nerezident může požádat svého místně příslušného správce daně o snížení částky zajišťované daně nebo i o zrušení povinnosti daň zajišťovat. U poplatníků, kteří řádně plní své povinnosti, ve většině případů není důvod žádosti nevyhovět. Zejména v případech, kdy je poplatník povinen platit zálohy na daň, by na jeho daňovém účtu zbytečně vznikaly přeplatky, které by musely být následně vráceny.

Zajištění daně ve výši 1 % z příjmů nerezidenta

Zajištění daně ve výši 1 % se provádí z příjmů nerezidenta při prodeji investičních instrumentů a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením. Většina smluv o zamezení dvojího zdanění stanoví, že tento příjem nebude zdaněn v ČR, ale ve státě, kde je zahraniční osoba rezidentem. V těchto případech nebude zajištění daně plátcem provedeno. Pokud by však byly úhrady z pohledávky nabyté postoupením poskytnuty zahraniční osobě z nesmluvního státu, příjem v ČR podléhá zdanění a zajištění daně je nutné provést. V praxi se vyskytují také případy, kdy tuzemská společnost není schopna správci daně prokázat (dokladem o daňovém domicilu), že její zahraniční obchodní partner je rezidentem smluvního státu a z toho důvodu nelze v těchto případech uplatnit smlouvu o zamezení dvojího zdanění (viz příklad 1).

Zajištění daně z příjmů nerezidenta ve výši obecné sazby daně

Daň je nutné zajišťovat také ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti (k. s.) připadající na zahraniční společníky (v případě k. s. na komplementáře).

  • Jde-li o nerezidenta – fyzickou osobu, bude provedeno zajištění daně ve výši sazby daně podle § 16 ZDP, tj. v roce 2013 ➝ 15 %.

  • Pokud je společníkem zahraniční právnická osoba, potom plátce provádí zajištění daně podle sazby daně uvedené v § 21 ZDP, tj. v roce 2013 ➝ 19 %.

U těchto příjmů je nutné provést zajištění daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností – potom je třeba provést zajištění daně nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období (§ 38e odst. 3 ZDP).

Odvod zajištěné daně finančnímu úřadu

Částky zajištěné daně sražené poplatníkovi (nerezidentovi) odvádí plátce do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc svému místně příslušnému správci daně na účet, který má předčíslí 10030. Úplné číslo účtu včetně dalších informací o provedení platby je možné vyhledat ve Finančním zpravodaji nebo na webových stránkách MF.

Současně s platbou je tuzemská společnost povinna vyplnit a zaslat správci daně tiskopis Ministerstva financí „Hlášení plátce daně o provedení srážky daně ze zdanitelných příjmů“. Na tomto tiskopisu plátce vyplní: své identifikační údaje a dále jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka (tj. daňového nerezidenta), jeho daňové identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Tiskopis je možné vyhledat na webových stránkách MF: www.mfcr.cz. Částka zajištění daně bude správcem daně převedena z osobního účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka (nerezidenta).

Postup nerezidenta

Zahraniční společnost je povinna všechny své zdanitelné příjmy (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní) zahrnout do daňového přiznání, které podá tuzemskému správci daně. V daňovém přiznání lze uplatnit související výdaje, uplatnit slevy a odpočty, na které stálé provozovně vznikne nárok. Z pohledu stálé provozovny je zajištění daně jakousi zálohou, kterou si provozovna započítá na celkovou daňovou povinnost vzniklou v ČR. Od vypočtené daňové povinnosti si stálá provozovna odečte částku zajištěné daně a rozdíl doplatí. V případě, že poplatník v daňovém přiznání uplatní vyšší výdaje, odpočty apod., může nastat situace, kdy po započtení zajištění daně vznikne přeplatek. Na žádost nerezidenta správce daně přeplatek vrátí. Z uvedených informací vyplývá, že z povinnosti zajistit daň nevyplývají žádné platby navíc. Česká republika pouze předchází situaci, kdy zahraniční společnost (nerezident) nesplní svoje povinnosti – nepodá za stálou provozovnu daňové přiznání a nezaplatí žádnou daň. V těchto případech správce daně může (ale nemusí) považovat zajištěním daně daňovou povinnost nerezidenta za splněnou. Toto právo volby má pouze správce daně, nikoli daňový subjekt.

Souvztažnosti:

Účtování u plátce příjmu MD DAL 
Zaúčtování nákladu podle jeho charakteru 5xx
04x 
321 
Předpis zajištění daně 321 341 AÚ 
Odvod zajištění daně správci daně 341 AÚ 221 
Úhrada stálé provozovně 321 221 


Účtování u nerezidenta – příjemce příjmu MD DAL 
Zaúčtování výnosu podle jeho charakteru 311 6xx 
Předpis daně zajištěné a odvedené plátcem 341 AÚ 311 
Úhrada od odběratele 221 311 

Analytická evidence
Analytické účty:

K účtům účtové třídy 5 a 6 jsou vedeny analytické účty pro daňové účely, případně podle dalších potřeb účetní jednotky.

Částky zajištěné daně je potřebné evidovat na samostatných analytických účtech

Nahrávám...
Nahrávám...