dnes je 29.3.2024

Input:

E-commerce

1.12.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

E-commerce

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

V tomto článku jsme se zaměřili na novinky, které s sebou přinesla aktuální novela zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování ("on-line"). Pro náš výklad používáme výraz e-commerce nebo také jednodušší e-shop.

Právní úprava

V následujícím přehledu uvádíme pouze vybraná ustanovení, zejména paragrafy, které jsou nové a podstatné pro naše téma:

  • § 4 ZDPH obsahující definice pojmů, především odstavec devátý a desátý pro prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku,

  • § 6fa týkající se povinné registrace provozovatele elektronického rozhraní,

  • § 8 a § 8a popisujících místo plnění pro prodej zboží (i dovozeného) na dálku,

  • § 13a dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní,

  • § 21 vymezení uskutečnění zdanitelného plnění; toto ustanovení bylo novelou doplněno v reakci na úpravu e-commerce pravidel,

  • § 71h osvobození při dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní,

  • § 100b evidence provozovatele elektronického rozhraní,

  • § 109aa ručení a § 109ab změna odpovědnosti za úhradu daně,

  • § 109c a násl. zvláštní režim pro dovoz zboží nízké hodnoty,

  • § 110a a násl., které řeší zvláštní režim jednoho správního místa.

Výklad

V první kapitole si vysvětlíme, co rozumíme pod pojmem resp. označením e-commerce. Dále se zaměříme na plnění, ať už je zboží nakoupeno v rámci EU nebo ze třetích zemí (druhá kapitola), u nichž došlo k významným změnám, objasníme si, kde je místo plnění a pozici provozovatele elektronického rozhraní (dále též "provozovatel"). Ve třetí kapitole krátce zmíníme varianty využití zvláštního režimu jednoho správního místa. Poslední čtvrtá kapitola obsahuje doplňující poznámky k procesním a jiným povinnostem.

Výklad si zúžíme ve většině případů na území České republiky, kam tedy alokujeme klíčové osoby, tj. zejména provozovatele a kupujícího.

Novela 2021

Musíme zdůraznit, že již od 1. 7. 2021 platí přímá účinnost Směrnice EU, resp. navazujících právních předpisů, přestože tuzemská novela je účinná až od 1. 10. 2021.

V textu se soustředíme na nová pravidla. To znamená například, že nerozebíráme on-line prodeje v rámci České republiky nebo do třetích zemí. Odkazujeme proto na další publikované články, které s naším tématem úzce souvisí:

  • komplex článků k pohybu Zboží v EU,

  • Služby z/do EU a třetí země,

  • Místo plnění,

  • Dovoz zboží aj.

1. E-commerce

Vysvětlíme si téma (1.1) a krátce, co je nového po novele zákona (1.2).

1.1 Pojem, princip

"E-commerce" je pojem či označení používané obecně v oblasti DPH a cel pro přeshraniční elektronické obchodování. V souvislosti s novelou zákona o DPH je nutné dodat, že jde o zakotvení pravidel v oblasti e-commerce, tj. jedná se o prodeje uskutečňované pro osoby nepovinné k dani.

Při používání těchto "on-line" nákupů (prodejů) v praxi často ani nevnímáme, kdo je přímým prodejcem nebo jen subjektem provozujícím příslušnou elektronickou platformu, zda je z České republiky, jiného členského státu, případně v terminologii zákona o DPH ze třetí země.

Pozice kupujícího

Podstatné je, KDO je kupujícím, jestli je osobou povinnou k dani, což ovlivní skutečnost, jestli resp. kde je "nákup" předmětem daně.

Příklad 1.

Pan Nový je plátcem DPH. Pokud pořizuje zboží jako osoba registrovaná k dani, téma našeho článku ho (z pozice kupujícího) nezajímá, neboť uskutečňuje standardní pořízení zboží nebo dovoz zboží. Pokud realizuje některý nákup jako soukromá osoba, naopak by se měl s novými podmínkami seznámit.

Jak vyplývá z dalšího výkladu, je status prodejce nebo e-shopu velmi důležitý.

Příklad 2.

Pan Nováček si kupuje pravidelně na internetu zboží od svých dvou oblíbených dodavatelů. Jedním je firma Evropa, která má zboží výhradně z Evropské unie a druhým dodavatelem je firma Asie – více viz další výklad.

Provozovatel elektronického rozhraní

V mnoha případech se dodání v rámci e-commerce uskutečňuje s využitím elektronické platformy, kterou provozuje osoba odlišná od skutečného dodavatele elektronicky objednávaného zboží. S cílem omezit prostor pro obcházení daňových povinností při elektronickém obchodování se zbožím novela pro určité případy obchodů se zbožím za použití elektronického rozhraní: zavedla se nová harmonizovaná pravidla založená na zakotvení právní fikce dvou dodání.

Pro účely daně z přidané hodnoty se stanoví právní fikce, podle níž se provozovatel elektronického rozhraní, který tyto obchody usnadňuje, považuje za osobu, která dané zboží obdržela od obchodníka a sama dodala finálnímu spotřebiteli. V dané souvislosti jsou zakotveny povinnosti pro provozovatele elektronického rozhraní, mj. i povinnost vést záznamy o veškerých plněních, která usnadňují.

Příklad 3.

Paní Nováčková si ráda pořizuje zboží (kosmetika aj.) u svého oblíbeného e-shopu Zdraví, který jen usnadňuje prodej zboží ze třetích zemí a využívá nová pravidla podle novely zákona.

1.2 Novinky

Zopakujeme si, že se nezabýváme pohybem zboží v rámci České republiky nebo jeho prodejem do třetí země, vývozem zboží. Změny se týkají:

  • prodeje zboží na dálku podle § 8 zákona o DPH, dříve zasílání zboží,

  • prodeje dovozeného zboží na dálku, nový § 8a ZDPH,

  • fiktivních plnění u modelu provozovatele elektronického rozhraní podle § 13a,

  • rozšíření zvláštních režimů jednoho správního místa.

Zaměříme se především na výše zmíněného provozovatele elektronického rozhraní, podrobný výklad k prodejům zboží na dálku naleznete v článcích Zboží EU a navazujících, Dovoz zboží, Místo plnění a také Jedno správní místo.

2. Plnění v rámci EU

Rozebereme si, jak proběhne po novele zákona prodej do jiného členského státu (2.1) a nákup v tuzemsku (2.2). Doplníme si zásadní novinku, výklad k činnosti zprostředkovatele elektronického rozhraní (2.3).

2.1 Prodej e-shopu do EU

V úvodu jsme zmínili, že je původní zasílání zboží nahrazeno prodejem zboží na dálku a prodejem dovozeného zboží na dálku, podrobně rozebrané v článku Zboží EU a souvisejících textech.

Postupně si vysvětlíme prodej "vlastního zboží" (2.1.1), pořízeného ze třetí země (2.1.2).

2.1.1 Prodej zboží na dálku

Zdůrazňujeme, jak to vyplývá z následujících příkladů, že kupujícím je osoba nepovinná k dani u příslušného plnění.

Příklad 1.1

Firma Kosmetika prodává své zboží přes vlastní e-shop do mnoha členských států EU. Pečlivě sleduje, kdo je kupujícím. Ve většině případů se jedná o "soukromé osoby".

Pod pojmem vlastní zboží si představujeme touto firmou zboží vyrobené, nakoupené v tuzemsku nebo v Evropské unii. Zboží je v obchodním majetku firmy a je skladováno v České republice.

Způsob zdanění, místo plnění

Daň na výstupu z těchto přeshraničních prodejů má povinnost přiznat prodávající, znovu ale připomínáme, že podstatným je status kupujícího (osoba nepovinná k dani).

Kde vznikne prodávajícímu tuto daň přiznat, se pak odvíjí od specifických pravidel pro určení místa plnění. V tomto ohledu je nově vymezen finanční limit rozhodný právě pro určení místa plnění – dříve byl limit individuální a navíc samostatný podle jednotlivých členských států. Nyní je sjednocen na částku 10 000 EUR (256 630 Kč) a platí jako jeden posuzovaný u prodávajícího pro všechny dotčené prodeje bez ohledu na to, do kterého státu EU je prodej uskutečněn. Navíc se do limitu počítají i přeshraničně poskytované digitální služby.

Příklad 1.2

Není-li finanční kritérium překročeno, pak u prodejů na dálku uskutečněných z ČR je místo plnění v České republice. Pokud bude částka vyšší, přesouvá se do příslušného členského státu.

Právo volby

Prodávající, zde firma Kosmetika, si ale může zvolit, i když není limit překročen, místo plnění v jiném členském státě. Takováto volba je však platná pro všechny prodeje na dálku

Nahrávám...
Nahrávám...