Paušální výdaje – změna prokazování
Ing. Jan Ambrož
Zákon o daních z příjmů nabízí v § 7 odst. 7, resp. § 9 odst. 4 ZDP poplatníkům daně z příjmů fyzických osob v konkrétních případech možnost uplatnit paušální výdaje.
Obsahem tohoto textu je vysvětlit daňový vliv změny prokazování výdaje, když se poplatník rozhodne k jinému způsobu. Základní informace naleznete v úvodní části (A), a to včetně teoretických variant (A1) a odkazu na úpravy dílčího daňového základu podle § 23 odst. 8 ZDP (A2).
Jestliže poplatník výdaje přestane prokazovat, rozebíráme dopady v kapitole B. V případě, že se naopak zruší paušální výdaje, příklady uvádíme v části C. Závěrečný text (D) je věnován námětům pro optimalizaci rozhodování poplatníka.
Význam práva změny způsobu prokazování a možné daňové dopady jsou aktuálně velmi zvýrazněny novelou zákona o daních z příjmů, neboť dochází:
-
ke snížení maximální hranice částky paušálních výdajů na polovinu, a
-
ruší se současně omezení dané § 35ca ZDP.
Novinky jsou velmi podrobně rozebrány v aktualizovaném článku Paušální výdaje.
Na první pohled je poplatník daně z příjmů v ideální situaci:
-
může se rozhodnout, zda výdaje bude či nebude prokazovat, a
-
systém lze každý rok (zdaňovací období) měnit.
Zákon o daních z příjmů ale obsahuje specifické ustanovení a podle § 23 odst. 8, a tak může vzniknout poplatníkovi povinnost úpravy dílčího základu daně, jehož se změna týká. Navíc se úprava provádí za zdaňovacího období předcházející změně, jak potvrzují vzorové příklady!
Doplňme si, že obdobné postupy se aplikuji při ukončení činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, ale také při přerušení činnosti u příjmů podle § 7 a § 9 v průběhu zdaňovacího období, není-li znovu zahájena do termínu podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období.
Nahoru (A1) Teoretické varianty
Existuje několik modelových situací, jak popisuje následující schéma:
Představme si čtyři poplatníky daně z příjmů s tím, že:
-
Pan Bílý v roce 2016 výdaje prokazoval daňovou evidencí a v roce letošním plánuje použít paušální výdaje (B1).
-
Pan Černý vedl účetnictví a rozhodl se pro paušální výdaje (B2).
-
Do třetice pan Modrý je v opačné situaci a počítá s tím, že v roce 2017 pro něj bude výhodnější místo paušálních výdajů daňová evidence (C1).
-
A zbývá nám pan Zelený, který přechází z paušálních výdajů na účetnictví (C2).
V tabulce uvádíme odkazy na konkrétní kapitoly, v nichž vysvětlujeme daňové dopady provedené změny.
Příjmy podle § 9 ZDP
U dílčího základu daně příjmy z nájmu podle § 9 ZDP bychom si měli doplnit, že při prokazování daňových výdajů:
-
se nepoužívá evidence daňová, ale tzv. vedení záznamů o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů (viz Nájem - daň z příjmů FO), a
-
vede-li poplatník „účetnictví”, není účetní jednotkou.
Přes výše uvedené zpřesnění postupujeme při změně prokazování u § 9 ZDP shodným způsobem, tj. jako kdyby platilo:
Nahoru (A2) Úpravy dílčího základu daně („DZD”)
Zdaňovací období „mínus 1”
Opravdu se jedná o zásahy do již dříve platně podaných daňových přiznání.
Příklad (1)
Pan Veselý se rozhodl pro paušální výdaje v roce 2016, přitom v předchozím období výdaje prokazoval. Daňové přiznání podává do 1. července 2017 (resp. do pondělí 3. 7. 2017). Je-li jeho povinnosti zvýšit dílčí základ daně za rok 2015, musí tak učinit a včas daň doplatit.
Pro další výklad je totiž zásadní, že při úpravě znamenající doplatek daně, není žádná sankce – „…poplatník není v prodlení…”, pokud je daň zaplacena v termínu pro podání „nového” daňového přiznání, neboť tak zní ustanovení poslední věty § 23 odst. 8 ZDP.
Příklad (2)
Pan Veselý musel podle § 23 odst. 8 ZDP zvýšit základ daně za rok 2015, tj. dílčí daňový základ („DDZ”) za § 7 ZDP doplatit částku 10 000 Kč. Podal dodatečné daňové přiznání a daň uhradil do 3. 7. 2017, proto mu žádná sankce nehrozí.
Nahoru (B) PŘECHOD NA PAUŠÁLNÍ VÝDAJE
V této části se zabýváme úpravami dílčího daňového základu § 7 ZDP anebo § 9 ZDP v případech, kdy poplatník přechází z evidence daňové (B1) nebo účetnictví (B2) na systém paušálních výdajů.
Nahoru (B1) Daňová evidence → Paušál
Za zdaňovací období, ve kterém poplatník vedl daňovou evidenci, je nutné upravit základ daně o řadu daňových položek. Opakujeme: úprava se týká předchozího zdaňovacího období a jedná se o konkrétní tituly uvedené v následující tabulce.
Teorie
Poplatníci musí postupovat podle ustanovení § 23 odst. 8 ZDP, který by měl být novelizován (není zcela přesný). Cíl úpravy je jasný, musí se zohlednit rozdílný přístup, aby:
-
nebyl některý výdaj (náklad) uplatněn v daňovém přiznání dvakrát,
-
ale také se musí vzít v úvahu příjmová stránka – „aby” byl příjem skutečně zdaněn,
-
resp. byla vazba mezi příjmy a uznanými výdaji.
Pohledávky
Základ daně se zvýší o pohledávky zachycené v evidenci (neinkasované), které by byly při inkasu daňovým příjmem.
Do základu daně není třeba zahrnovat pohledávky za dlužníkem podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP (jejichž odpis je „daňový”). Například jde o tituly:
-
zrušení konkurzů a výsledků insolvenčního řízení,
-
pohledávky za poplatníkem, který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
-
pohledávky za právnickou osobou, která zanikla bez právního nástupce,
-
výsledků veřejné dražby a exekuce aj. – viz Odpis pohledávek.
Zálohy
Neutrální jsou zálohy, není rozhodné, jestli se jedná o pohledávku (uhrazenou) nebo závazek (inkasovaný). Toto pravidlo je přímo uvedeno v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2. („…s výjimkou přijatých a zaplacených záloh…”).
Dluhy (závazky)
Hodnota závazků se promítne do úpravy základu daně, vede k jeho snížení. Jedná se pouze o závazky, které by při úhradě byly daňově uznaným výdajem (nelze použít na závazky z titulu půjčky apod.).
Zásoby
Nesmírně důležité je připomenutí, že poplatník na základě provedené inventarizace zvýší základ daně o cenu nespotřebovaných zásob.
Je zřejmé, že když poplatník zvýší základ daně o nespotřebované zásoby, bude-li je prodávat se ziskem, zdaní jen rozdíl (zohlední dodaněnou částku).
Příklad (3)
Pan Veselý zvyšoval základ daně o hodnotu 100 000 Kč z důvodů nespotřebovaných zásob. Při jejich prodeji v roce 2017 za částku 120 000 Kč, daní „jen” 20 000 Kč.
Finanční leasing
Pravidla pro finanční leasing jsou jasná, uplatní se v daňových výdajích časové rozlišení, proto se neprovádí žádná korekce základu daně.
Rezervy
Základ daně je nutné upravit o zůstatky…