dnes je 29.3.2024

Input:

Příležitostné příjmy

21.2.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Příležitostné příjmy

Ing. Jan Ambrož

Úvod

Článek je věnován tzv. příležitostným příjmům poplatníka daně z příjmů fyzických osob, které nejsou-li obecně osvobozeny od daně podle § 4 ZDP, se zařazují do § 10 ZDP mezi ostatní příjmy. To znamená, že nepatří do některého z dílčích daňových základů §§ 6 až 9 zákona o daních z příjmů.

Právní úprava

Jak vyplývá z úvodu, zaměříme se na konkrétní ustanovení § 10 ZDP. V jiných paragrafech zákona o daních z příjmů, vzhledem ke specifiku těchto příjmů, žádné zásadní přímé odkazy již nenalezneme.

Zkoumáme dílčí daňový základ poplatníka daně z příjmů fyzických osob. U právnických osob pojem "příležitostné příjmy" neřešíme, i když bychom se s nimi mohli setkat například u neziskových subjektů, které ověřují, jsou-li takové příjmy tzv. hospodářskou činností.

Doplníme si, že s pojmem "příležitostně..." se setkáme v zákoně o dani z přidané hodnoty, když se řeší například, co patří do obratu pro účely daně z přidané hodnoty podle § 4a ZDPH (viz část 1.3).

Novely

Žádné zásadní novinky týkající se našeho tématu nebyly v posledních letech v zákoně o daních z příjmů přijaty.

Pokyn D-59

Odkazujeme se též na odborný názor daňové správy publikovaný v Pokynu D-59, který nahradil starý D-22. "Nový" je účinný od 1. ledna 2023, nicméně poznámky k § 10 ZDP jsou téměř identické.

Výklad

Text jsme rozdělili do čtyř samostatných kapitol. V první si vysvětlíme několik specifik, jak se zařazují na první pohled shodné příjmy do různých dílčích základů daně. Následuje druhá kapitola, v níž se seznámíme s klasifikací této činnosti pro konkrétní dílčí základ daně ("DZD"). Třetí kapitola je věnována způsobu zjištění základny pro zdanění v § 10 ZDP a možnosti osvobození od daně. Závěrečná čtvrtá část obsahuje tipy pro optimalizaci daňové povinnosti.

Obsáhlý text k problematice celého dílčího daňového základu § 10 ZDP, k ostatním příjmům, naleznete ve stejnojmenném článku.

1. KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ DO DÍLČÍCH ZÁKLADŮ DANĚ

Uvedeme si několik vzorových situací, jak se zařazují příjmy do § 7 až § 9 ZDP (1.1). Zmíníme též problém oprávnění k podnikání, resp. vykonávání samostatné činnosti (1.2) a obecnou problematiku, co je příležitostnou činností (1.3).

1.1 Různé dílčí základy daně

Na jednoduchém příkladu si vysvětlíme teoretický souběh dílčích základů daně. Je-li předmět nájmu zařazen do obchodního majetku, příjem zařadíme do § 7 zákona o daních z příjmů. Jiné příjmy z nájmu mohou být v § 9 nebo § 10 ZDP.

Poplatník pronajímá movité věci, opakovaně a soustavně, proto tento příjem je zařazen do § 9. Jestliže by se jednalo o jednorázové, příležitostné nájmy, příjem by byl posuzován podle § 10 odst. 1 písm. a).

Pokyn D-59

V tomto aktualizovaném pokynu bylo doplněno v poznámkách k § 7 ZDP, že se za samostatnou činnost považují příjmy z krátkodobého nájmu, jestliže se jedná o pronájem nemovité věci a mimo jiné jsou poskytovány též ubytovací služby (cílí se na systém Airbnb aj.).

Fyzická osoba má příjmy ze zaměstnání, protože je často na pracovních cestách mimo své bydliště, "čas od času" pronajímá svůj byt, vždy jde o krátkodobé nájmy. Nájemci neřeší uspokojení své bytové potřeby, jejich cílem je rekreační pobyt. Přestože považuje fyzická osoba tyto příjmy za nahodilé (příležitostné) – vzhledem k trvalému pracovnímu poměru – pro účely daně z příjmů se jedná skutečně o podnikání.

Doplníme si, že jsou také v tomto případě naplněny znaky "ekonomické činnosti" podle § 5 odst. 3 ZDPH.

1.2 Oprávnění k podnikání

V praxi se běžně vyskytují případy, kdy poplatník samostatně a soustavně – nikoliv příležitostně – vykonává činnost, zjednodušeně "podniká", aniž by měl vyřízeno příslušné oprávnění.

Na tyto situace pamatuje mimo jiné Pokyn D-59 (shodně jako D-22), podle kterého se takový příjem zařadí do samostatné činnosti, tj. § 7 ZDP, nikoliv do § 10 ZDP.

Na druhé straně je v těchto případech poplatníkům umožněno aplikovat paušální výdaje, a to ve výši 40 %, viz poznámka v Pokynu D-59 k § 7 odst. 7 ZDP.

1.3 Co je příležitostnou činností

Nabízí otázka, co je tedy příležitostnou činností? Není možné nalézt jednouchou generální odpověď, viz výše uvedené vzorové příklady.

Obdobné diskuse jsou vedeny například u zákona o dani z přidané hodnoty, když se posuzuje ekonomická činnost osoby povinné k dani (§ 5 ZDPH) nebo výjimku u koeficientu pro krácení nároku na odpočet DPH (§ 76 ZDPH). Jde-li o samostatnou a soustavnou činnost, neměla by být považována za "příležitostnou" – je-li prováděna pravidelně.

Provozuje-li poplatník daně z příjmů například během letní sezóny občerstvovací stánek, ač se jedná pouze o několik měsíců kalendářního roku, určitě nelze tuto činnost považovat za příležitostnou.

"Ojedinělé příjmy"

Příležitostné příjmy jsou někdy též charakterizovány jako "ojedinělé" a můžeme si v této souvislosti připomenout komplikované výklady týkající se elektronické evidence tržeb, do které nepatřily právě příjmy ojedinělé. Při testování pro EET se aplikovala kritéria:

  • není rozhodující výše inkasované částky,

  • podstatné je, zda se jedná o "pravidelný" příjem, tj. opak ojedinělosti (tedy "příležitostné").

Zákon o EET uváděl v § 6 odst. 1: "...je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý...".

2. PŘEHLED PŘÍLEŽITOSTNÝCH PŘÍJMŮ A URČENÍ DZD

Příležitostné příjmy jsou vyjmenovány v § 10 odst. 1 písm. a) ZDP a jedná se o:

  • příjmy z činnosti (2.1),

  • příjmy z nájmu movitých věcí (2.2).

Tyto příjmy nejsou a nemohou být součástí jiných dílčích základů daně:

  • ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, viz příklad ke krátkodobému pronájmu nemovité věci, nebo

  • nájmu, což je přímo uvedeno v § 9 odst. 1 písm. b) pro movité věci, citujeme: "...kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 2 písm. a).".

To znamená, že příležitostné příjmy z nájmu nemovitých věcí zařadíme do § 9 ZDP (část 2.3).

3.1 Příjmy z činnosti

Příjem z velmi rozmanitých aktivit, které nejsou "podnikáním" (samostatnou a soustavnou činností) patří do § 10 ZDP. Jde opravdu o příležitostné příjmy z činnosti, které vykonává fyzická osoba za úplatu. Zákon o daních z příjmů uvádí příklady těchto příjmů, nejedná se ale o taxativní výčet, text je uvozen slůvkem "zejména".

Typy příležitostné činnosti v § 10 ZDP:

  • ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, nejsou-li provozovány "podnikatelem",

  • provoz výroben elektřiny (není nutná licence).

Truhlář pan Nováček je zaměstnán, ale někdy vypomáhá známým s drobnými opravami. Poplatník musí udržet důkazní břemeno, že se nejedná o podnikání podle § 7 ZDP, aby mohl příjmy zdanit v rámci § 10 zákona o daních z příjmů.

V příkladu se objevila činnost, která není vyjmenována v ZDP, takových nahodilých, ojedinělých a krátkodobých aktivit fyzických osob, prováděných za úplatu pro jiné subjekty (fyzické i právnické osoby), je v praxi nepřeberné množství.

2.2 Příležitostný nájem movitých věcí

Nájmy, není-li předmět nájmu vložen do obchodního majetku, daníme v § 9 zákona o daních z příjmů. Jestliže se jedná o příležitostné nájmy movitých věcí, patří do § 10 ZDP.

Je na poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, aby správně rozhodl, do kterého z dílčích základů daně takový příjem správně zařadí – viz též optimalizace a kapitola 4.2.

Pan Novosad má zajímavého koníčka, sbírá staré veterány. Pokud pronajme vzácný vůz filmařskému štábu, byť je částka velmi významná a natáčení trvá několik kalendářních měsíců, stále se jedná o příležitostný příjem zařazený do § 10 ZDP.

Všechny takové činnosti je nutné posuzovat individuálně a obezřetně. Kdyby se fyzická osoba soustavně věnovala nabídce svého vozového parku veteránů reklamním agenturám, mohlo by se jednat o hraniční situace, třeba i o samostatnou činnost podle § 7 ZDP.

2.3 Příležitostný nájem nemovitých věcí

Takové nájmy, není-li nemovitá věc vložena do obchodního majetku, zařadíme do § 9 zákona o daních, pokud nejde o výše komentované krátkodobé nájmy klasifikované jako ubytovací služba (§ 7 ZDP).

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob plyne z textu zákona o daních z příjmů, a doplňme si z názoru publikovaného v Pokynu D-59, následující závěr:

  • "prostý" nájem nemovité věci je vždy považován za příjem podle § 9 ZDP,

  • krátkodobý nájem může být reklasifikován na ubytovací služby zdaněné podle § 7 ZDP.

Co je či není pro poplatníka

Nahrávám...
Nahrávám...