dnes je 28.3.2024

Input:

Srážková daň z příjmů z podílů na zisku

5.11.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

Srážková daň z příjmů z podílů na zisku

Ing. Michal Šindelář

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů, zejména:

    • § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 a § 19 odst. 1 písm. zi) – Úprava osvobození příjmů z podílů na zisku, jsou-li vypláceny tuzemskou dceřinou společností nebo dceřinou společností, která je rezidentem jiného členského státu EU, mateřské společnosti

    • § 19 odst. 3 – Vymezení pojmů mateřská společnost, dceřiná společnost, společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu

    • § 19 odst. 4 – Možnost "podmíněného" osvobození

    • § 19 odst. 8 – Možnosti osvobození v případě mateřské společnosti ze Švýcarska, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska

    • § 19 odst. 9 – Osvobození v případě vyplacení podílů na zisku společností, které jsou rezidenty ze států mimo EU

    • § 36 odst. 1 písm. b), c) – Aplikace zvláštní sazby daně na podíly na zisku vyplácené tuzemským nerezidentům

    • § 36 odst. 2 písm. a), b), c) a d) – Aplikace zvláštní sazby daně na podíly na zisku z účasti v obchodních korporacích pro tuzemské rezidenty

    • § 38d – Procesní pravidla pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK)

    • § 34, § 35, § 36 – Vymezení podílu na zisku

    • § 40, § 41 – Omezení výplaty zisku


Popis operace:

Srážková daň z podílů na zisku je daní konečnou. Obchodní korporace, která podíl na zisku vyplácí, je povinna srazit daň (nejedná-li se o osvobozený příjem mateřské společnosti) při výplatě podílů, nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U podílů na zisku ze zaknihovaných cenných papírů je místo lhůty "do konce třetího měsíce" lhůta jen "do konce měsíce následujícího". Sraženou daň je pak obchodní korporace vyplácející podíl povinna odvést na příslušný účet svého finančního úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla povinna provést srážku.

Příklad
Příklad 1:

Valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhodla o výplatě podílů na zisku společníkům (jde o fyzické osoby) dne 2. 2. Nedojde-li k výplatě podílů dříve, je povinnost srazit daň (tj. zaúčtovat předpis závazku z titulu výplaty podílu a sražené daně, viz operace č. 1 a 2 v následující tabulce) nejpozději do 31. 5. Nechť toto společnost proúčtovala 10. 5.; z toho vyplývá, že povinnost odvést sraženou daň má společnost do 30. 6. (operace č. 3 v následující tabulce).

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Rozdělení zisku podle usnesení valné hromady (členské schůze)
– přiznání podílů na zisku   
431, 428   364   
2.   Srážková daň z přiznaných podílů na zisku   364   342   
3.   Odvod sražené daně na účet finančního úřadu   342   221   
4.   Výplata podílů na zisku (po případném snížení o srážkovou daň) členům obchodní korporace   364   221   

Zákon připouští, aby obchodní korporace rozhodla o výplatě záloh na podíly na zisku, nikoliv však v případě, kdyby si tím přivodila úpadek. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet VH běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.

K výplatě zálohy na podíl na zisku se mohou vázat následující účetní operace:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku   432   364   
2.   Srážková daň z vyplacených záloh na podíly na zisku   364   342   
3.   Odvod sražené daně na účet finančního úřadu   342   221   
4.   Výplata záloh na podíly na zisku členům obchodní korporace   364   221  
5.   Rozhodnutí o vyplacení podílu zisku se započtením oproti záloze  431, 428   432   

Analytické účty:

Účet 364 je vhodné členit ve společnosti s ručením omezeným podle jednotlivých společníků, v akciové společnosti a v družstvu je toto členění vhodné jen v případě malého počtu akcionářů či členů družstva; při vyšším počtu akcionářů či členů je vhodné vést evidenci mimo účtový rozvrh (podle seznamu akcionářů či členů).

Účetní doklady:

Součástí účetního dokladu pro zaúčtování podílu na zisku (zálohy na výplatu podílu) a srážky daně je kopie zápisu z valné hromady nebo z členské schůze, která o výplatě rozhodla.

Nejčastějąí chyby
Nejčastější chyby:

Při stanovení výše srážkové daně je třeba mít na paměti možnosti osvobození při výplatě mateřské společnosti, případně odchylnou výši srážky v případě výplaty nerezidentovi (viz daňové dopady).

Daňové dopady:

Sražená daň má následující charakter – nevstupuje do jeho nákladů, ale snižuje konečnou vyplácenou částku.

Pozor:

V případě výplaty podílů zahraničním společníkům může být výše zdanění odlišná (nižší) než zvláštní sazba stanovená v § 36 ZDP. Je třeba se řídit případnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění se státem, v němž je zahraniční společník rezidentem. O sražené dani je možno pro něj vyžádat potvrzení od našeho finančního úřadu (pro možnost vyloučení dvojího zdanění).

Obchodní korporace musí také prověřit, zda člen obchodní korporace není rezidentem z tzv. daňových rájů, tj. zda nejsou naplněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 písm. c) ZDP, kdy by bylo nutné zdanit podíl na zisku 35% zvláštní sazbou daně.

Od přistoupení ČR k EU jsou od zdanění osvobozeny podíly na zisku, vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti, při splnění podmínek v § 19 ZDP. Mateřská společnost musí splňovat zákonné podmínky výše podílu (alespoň 10 %) a délky jeho držení (po dobu minimálně 12 měsíců, i když tuto podmínku lze splnit i do budoucna – viz § 19 odst. 4 ZDP). Přípustné typy mateřských a dceřiných společností v ČR jsou akciová společnost, společnost s ručením omezeným a družstvo. Typy mateřských a dceřiných společností přípustné v jiných státech EU podle směrnic EU jsou k dispozici na webových stránkách MF.

Pro rychlou orientaci v možnostech toho, kdo

Nahrávám...
Nahrávám...