dnes je 28.3.2024

Input:

Zálohy na daň z příjmů PO

29.1.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Zálohy na daň z příjmů PO

Ing. Jan Ambrož

Úvod

Poplatníci daně z příjmů fyzických a právnických osob, mají-li zdaňovací období kalendářní rok, vždy na začátku roku následujícího řeší, jaká bude jejich daňová povinnost. Mnozí si ani neuvědomují, že jim může vzniknout zákonná povinnost hradit zálohy na daň z příjmů, kterým se věnujeme v tomto článku.

Právní úprava

Právní úprava

Přestože se do značné míry jedná o procesní povinnosti poplatníků, je nutné zdůraznit jeho klíčové ustanovení, které nalezneme v § 38a ZDP.

Pozor!
Text zákona o daních z příjmů je v tomto případě nadřazen Daňovému řádu, na který se však také budeme odkazovat při stanovení záloh jinak podle § 174 DŘ.

Novely

Samostatně informujeme o případných novelách zákona o daních z příjmů.

Rada
Obecné propojení mezi zákonem o daních z příjmů a procesním zákonem – Daňovým řádem – je mimo jiné pro oblast záloh zajištěn v poslední větě § 38a ZDP, podle které platí, že „Záloha na daň se spravuje jako daň podle daňového řádu.”, což bylo jednou z novel zákona o daních z příjmů doplněno již v roce 2011.

Výklad

první kapitole si vysvětlíme, kdo platí zálohy, co je základnou pro výpočet záloh. Následuje druhá část, v níž si určíme konkrétní výši záloh a zálohové období. Závěrečná třetí kapitola obsahuje některé specifické případy, třeba vliv dodatečného daňového přiznání nebo jednání se správcem daně týkající se změn záloh.

1. Základ pro stanovení záloh

Vysvětlíme si, kdo je povinen zálohy hradit (1.1), co se rozumí poslední známou daňovou povinností (1.2), pozici nově vzniklého poplatníka (1.3) a upozorníme na specifika související s přeměnami společností (1.4).

1.1 Povinnost hradit zálohy

Tato povinnost je uložena těm poplatníkům, kteří naplní kritéria stanovená v § 38a odst. 3 ZDP (viz 2.1).

Zálohy neplatí…

Novelou v roce 2015 byly upraveny výjimky a v souladu s ustanovením § 38a odst. 2 ZDP zálohy neplatí:

  • poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,

  • obec nebo kraj,

  • zůstavitel ode dne jeho smrti,

  • fyzická osoba se stanovenou paušální daní (§ 7a) podle aktuální novely.

Fyzické osoby

Text je věnován poplatníkům daně z příjmů právnických osob, zvláštnosti pro fyzické osoby naleznete v článku Zálohy daň z příjmů FO.

Rada
Další možnosti neplatit zálohy, nebo je snížit, řešíme ve třetí kapitole.

1.2 Poslední známá daňová povinnost

Co rozumíme poslední známou daňovou povinností, ze které vypočítáváme výši záloh, upravuje § 38a odst. 1 ZDP.

Definice

Poslední známou daňovou povinností – pro účely daně z příjmů: výši a periodicitu záloh v zálohovém období – se rozumí „částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období…”.

Příklad
Příklad 1.1

Firma Alfa se zdaňovacím obdobím kalendářní rok zjistila výši daně za rok 2017, částku 100 000 Kč, což je právě zmíněná „poslední známá daňová povinnost”. Proto ji vznikla také povinnost hradit zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Platnost záloh

Zálohy bude firma Alfa hradit v následujícím zálohovém období (2.2), podle zákona o daních z příjmů používáme pojem, resp. lhůty v období „…s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání…”.

Pozor!
Definice poslední známá daňová povinnost by měla být poplatníkům jasná, přesto dochází k zásadním pochybením.

Příklad
Příklad 1.2

Výše záloh se odvíjí skutečně od poslední známé povinnosti, kdyby doplatek na dani byl jen 20 000 Kč (pod hranicí 30 000 Kč), stále má výše uvedená firma Alfa povinnost hradit zálohy a vypočtou se z hodnoty 100 000 Kč (2.1).

Problémy s daňovým přiznáním

V případech, kdy dochází k podání daňového přiznání po zákonné lhůtě, poslední známá daňová povinnost se odvíjí ode dne následujícího po tomto podání, a to podle § 38a odst. 1 ZDP.

1.3 Nově vzniklý poplatník

Zákon o daních z příjmů pamatuje na případy, kdy poplatník vznikl v průběhu předmětného zdaňovacího období, jehož výsledek testujeme. Postupujeme podle § 38a odst. 6 ZDP a přepočítáme základnu na celé zdaňovací období.

Příklad
Firma Beta vznikla v červenci 2017 a za zdaňovací období (zde část kalendářního roku) byla zjištěna poslední známá daňová povinnost ve výši 20 000 Kč. Po přepočtu za celé zdaňovací období – dvanáct měsíců kalendářního roku – je správná základna, korigovaná poslední známá daňová povinnost ve výši 40 000 Kč. To znamená, přestože daňová povinnost je jen 20 000 Kč (pod limitem stanoveným § 38a odst. 2 ZDP), firma Beta musí hradit zálohy na daň z příjmů právnických osob.

1.4 Přeměna společností

Tyto situace, navazující na určené zdaňovací období podle § 21a písm. c) zákona o daních z příjmů, popisuje § 38a odst. 10 ZDP, kompletně upravený novelou z roku 2015.

Rada
V zásadě se uplatňují obecná pravidla uvedená v odst. 1 až 9 § 38a ZDP a dále princip právního nástupnictví.

2. Zálohové období a výše konkrétních záloh

V úvodu na příkladech zjistíme konkrétní hodnoty (2.1), dále co je zálohovým obdobím a termíny (2.2). Započteme také dřívější zálohy na splatnou daňovou povinnost (2.3). Krátce se zmíníme o účtování záloh (2.4).

2.1 Výše a četnost záloh

Výše záloh a jejich periodicita je upravena v zákoně o daních z příjmů v § 38a odst. 3 a parametry uvádíme v následující tabulce. Rozhodující je, jak vyplývá z předchozího výkladu, hodnota poslední známé daňové povinnosti („PZDP”).

PZDP (Kč) Výše zálohy  Periodicita 
30 001 – 150 000   40 % D   pololetní   
150 001 a více   1/4 D   čtvrtletní   

Rada
Doplňme si, že konkrétní částka povinně hrazené zálohy se zaokrouhluje na celé stovky korun nahoru.

Příklad
Příklad 1.1

Navážeme na údaje firmy Alfa, která bude na základě zjištěné poslední známé daňové povinnosti ve výši 100 000 Kč hradit pololetní zálohy, částky 40 000 Kč.

Příklad
Příklad 1.2

Jaké zálohy bude hradit firma Beta? Výpočet je jednoduchý, pololetní ve výši 16 000 Kč – 25 procent z upravené poslední známé daňové povinnosti v hodnotě 40 000 Kč.

2.2 Zálohové období a termíny

Zálohy budou hradit výše uvedené obchodní korporace po celé zálohové období!

Definice

Podle § 38a odst. 1 ZDP je zálohovým obdobím „období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.”.

Rada
Krkolomnou definici si snadno vysvětlíme na následujících příkladech.

Příklad
Příklad 1.

Firma ABC je pod pravidelným auditem účetní závěrky, proto její lhůtou pro podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období kalendářní rok je vždy 1. červenec (viz poznámka), případně následující termín, není-li pracovním dnem.

Doplňme si zadání, že podle údajů za rok 2016 musely být hrazeny čtvrtletní zálohy ve výši 40 000 Kč. V kalendářním roce 2017 a následujícím proto byly hrazeny zálohy v zálohovém období.

Zálohové období Zálohy čtvrtletní 
Od 2. 7. 2017 do 1. 7. 2018 15. 9. 2017 15. 12. 2017 15. 3. 2018 15. 6. 2018 
Od 2. 7. 2018 do 1. 7. 2019 15. 9. 2018 15. 12. 2018 15. 3. 2019 15. 6. 2019 

Poznámka

Ve všech příkladech pro zjednodušení neřešíme, jestli den D, tj. den pro povinnost podat daňové přiznání byl nebo nebyl pracovním dnem (jako kdyby skutečně byl).

Příklad
Příklad 2.

Můžeme si též určit zálohové období pro obchodní korporaci Beta, která povinně podávala daňové přiznání za kalendářní rok 2017 (byť jeho část) k 1. 4. 2018. Její zálohové období je od 2. 4. 2018 do 1. 4. 2019.

Zálohové období 15. 6. 2018 15. 9. 2018 15. 12. 2018 15. 3. 2019 15. 3. 2019 
Povinnost zálohy ANO NE ANO NE ? 

Rada
Jestli bude mít tato firma povinnost hradit zálohy v červnu 2019, to opravdu nevíme. Rozhodne částka poslední známé daňové povinnosti za kalendářní rok 2018.

Optimalizace – snížení záloh

K tomuto příkladu se vrátíme ve třetí kapitole.

Termíny placení záloh

Uvedli jsme je v předchozích příkladech, jsou splatné vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to podle § 38a odst. 3 a odst. 4 zákona o daních z příjmů. Jedná se o třetí, šestý, devátý nebo dvanáctý kalendářní měsíc.

Hospodářský rok

Proto nemáme problémy při stanovení výše a periodicity záloh u obchodní korporace, která již má účetní (zdaňovací) období hospodářský rok.

Příklad
Firma Gama má hospodářský rok od 1. 7. do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Podle platně podaného daňového přiznání za období 2017/2018, odevzdaného do 1. 10. 2018, ji vychází podle poslední známé daňové povinnosti zálohy čtvrtletní ve výši 50 000 Kč.

Bude je povinna hradit v zálohovém období 2. 10. 2018 až 1. 10. 2019, nebude-li podávat daňové přiznání za období 2018/2019 v prodloužené lhůtě.

2.3 Zápočet záloh

Dalším klíčovým tématem je odpověď na otázku, které zálohy lze započítat a tím snížit doplatek daně ve srovnání se zjištěnou poslední známou daňovou povinností.

Pozor!
Musíme striktně dodržovat zákon o daních z příjmů, § 38a odst. 1, započítáváme pouze (*)

Nahrávám...
Nahrávám...