Zboží v EU - pořízení
Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková
Obecné principy pohybu zboží v rámci EU jsou popsány v článku Zboží v EU a z nich vyplývá, že pořizovateli zboží vzniká povinnost přiznat daň, přestože sám de facto zdanitelné plnění neuskutečňuje. Výklad navazuje také na související text Zboží v EU - dodání.
Pořízení zboží je předmětem daně podle § 2 ZDPH, nejde-li o některou z výjimek souvisejících s vyloučením z předmětu daně podle § 2a a § 2b zákona o DPH.
V zákoně o dani z přidané hodnoty jsou k tématu pořízení zboží dále nejdůležitější ustanovení: určení místa plnění (§ 11), co je pořízením zboží (§ 16), stanovení dne D (§ 25), vystavování daňových dokladů (§ 27a násl.), základ daně (§ 40) a osvobození (§ 65), evidenci (§ 100a), povinnost přiznat nebo zaplatit daň (§ 108). Vazby na povinnosti identifikované osoby uvádí § 6g a násl. zákona o DPH.
V článku neřešíme problematiku zasílání zboží (§ 8), přemístění zboží (§ 13a§ 16), zboží a související montáž a instalace, zjednodušený režim podle § 17 a ani pořízení nového dopravního prostředku (§ 19). Tato témata jsou podrobněji vysvětlena článku Zboží v EU.
Novela
V textu upozorňujeme na změny, které přinesla novela zákona účinná od 1. 4. 2019.
Výklad
Text jsme rozdělili na několik kapitol: předmět daně a princip pořízení zboží (1), místo plnění (2), základ daně (3), den povinnosti přiznat daň a daňový doklad, evidence (4) a nárok na odpočet daně rozebíráme v poslední páté části.
Nahoru 1. PŘEDMĚT DANĚ A PRINCIPY
V úvodní kapitole si vysvětlíme základní informace k předmětu daně (1.1) a přístup k pořízení zboží (1.2) uplatňovaný zákonem o DPH.
Novela v § 2 doplnila, že pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu je předmětem daně tehdy, pokud osoba povinná k dani „ jedná jako taková”, tj. vystupuje při pořízení v pozici osoby povinné k dani (a nejde např. o soukromý nákup).
Pokud jde o vyloučení z předmětu daně u zboží pořizovaného z JČS, toto je upraveno v ustanovení § 2a zákona o DPH. Zjednodušeně platí, že pořízení zboží z JČS není předmětem DPH v tuzemsku, pokud celková hodnota v úrovni bez DPH v příslušném ani bezprostředně předcházejícím roce nepřekročila částku 326 000 Kč.
Nutno ovšem poznamenat, že na toto vynětí navazují ještě další podmínky (např. kým je zboží pořízeno, nesmí se jednak o určitý typ zboží atp.) Splnění této výjimky uvedené v § 2a ZDPH je tedy složitější. Například je třeba, aby pořízení zboží bylo uskutečněno osobou povinnou se sídlem v tuzemsku, která ale není plátcem nebo osvobozenou osobou, která není plátcem.
Vynětí z předmětu daně se ani v tomto případě nevztahuje na zboží, které je předmětem spotřební daně a pořízení nového dopravního prostředku. Hodnota takovéhoto případně pořizovaného zboží se též nezapočítává do shora uvedeného limitu 326 000 Kč.
Předmětem daně není dále ani pořízení zboží z JČS, pokud by dodání tohoto zboží v tuzemsku bylo osvobozeno podle § 68 odst. 1 až 10 ZDPH (osvobození ve zvláštních případech: například dodání námořních lodí, dodání zboží pro zásobení lodí používaných k plavbě po volném moři, dodání zboží pro použití ozbrojenými silami NATO, dodání zboží diplomatům atp.).
Vynětí z předmětu daně podle § 2a ZDPH konečně zahrnuje i pořízení zboží z JČS, pokud je dodání tohoto zboží v členském státě zahájení přepravy předmětem daně s použitím zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, pro prodej veřejnou dražbou nebo přechodného režimu pro použité dopravní prostředky.
Oba typy vynětí pořízení zboží z předmětu daně jsou v zásadě bez ohledu na limit (na rozdíl od vynětí do limitu 326 000 Kč viz výše).
Nahoru Princip pořízení zboží
Pořízení zboží z jiného členského státu („JČS”) je jednou z pohledových variant tzv. intrakomunitárního dodání zboží. Jde v podstatě o jednu obchodní transakci, ale z pohledu:
Pořizovatel je povinen přiznat daň, proto je toto plnění předmětem daně podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona o DPH.
Novela
V zákoně bylo doplněno, zpřesněno, že je místo plnění v tuzemsku a charakteristika pořizovatele. Aktuální znění je následující:
-
„zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, „.
Co je pořízením zboží
Pořízení zboží z jiného členského státu je v zákoně o DPH upraveno v § 16. Rozumíme jím „dovoz” zboží z JČS, přičemž toto zboží bylo nakoupeno od osoby registrované k dani v jiném členském státě a v rámci koupě bylo odesláno nebo přepraveno pro tuzemského plátce z JČS do odlišného členského státu (nejčastěji do tuzemska resp. členského státu pořizovatele), může být ovšem přepraveno i do jiného čl. státu
Na následujícím schématu je znázorněna základní situace při pořízení zboží:
Parametry
V následujícím přehledu si zrekapitulujeme parametry platné pro kategorii pořízení zboží:
-
pořizovatel nabývá práva nakládat se zbožím jako vlastník,
-
dodavatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a není osobou osvobozenou,
-
zboží bylo odesláno nebo přepraveno z JČS do členského státu odlišného.
K přepravě tohoto zboží si doplňme, že ji může podle zákona o DPH zajišťovat: dodavatel nebo pořizovatel, ale také některým z nich zmocněná třetí strana.
Novela
V novele bylo v § 16 odst. 1 ZDPH doplněno ke statusu dodavatele: „nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě…”. To znamená, že v době dodání resp. pořízení zboží nemusí mít dodavatel fakticky ještě DIČ, ovšem musí být zřejmé, že nejpozději dnem dodání mu vznikla povinnost zaregistrovat se k DPH.
Co není pořízením zboží
Zákon taxativně vyjmenovává v § 16 odst. 2 typy plnění, které se z pohledu režimů DPH nepovažují za pořízení zboží z JČS. Jedná se o:
-
dodání zboží s instalací nebo montáží,
-
dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
-
zasílání zboží,
-
přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7,
-
nabytí vratného obalu za úplatu.
K prvním čtyřem položkám naleznete výklad v článku Zboží v EU.
Právnická osoba nepovinná k dani
Pro tyto tuzemské osoby platí doplňující pravidla podle § 16 odst. 3 ZDPH. Zjednodušeně, pořizují-li zboží, které je pro ně předmětem daně, v případech, kdy takové zboží bylo odesláno ze třetí země („dovozeno do EU”), ale do jiného členského státu, mají nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu.
Pro realizaci nároku na zmíněné vrácení daně zaplacené při dovozu se zákon odvolává na vracení daně podle § 82 až 82b. Podle tam uvedených pravidel se pak postupuje přiměřeně.
Model vychází z obecné zásady, podle které je, resp. mělo by být místem plnění místo spotřeby. Jestliže bylo v daném případě zboží přepraveno do CZ tuzemskému plátci, je místo plnění podle § 11 zákona o DPH jednoznačně v České republice, tj. u pořizovatele:
Firma Alfa, měsíční plátce DPH, pořizuje zboží od německého dodavatele, osoby registrované k dani, která nemá v ČR sídlo ani místo podnikání. Zboží je pořízeno za cenu v úrovni bez DPH, tj. například za 200 000 Kč. Tuzemský plátce:
-
je povinen přiznat daň ve výši 42 000 Kč u zboží se základní sazbou daně (200 000 x 0,21)
-
a uplatňuje současně nárok na odpočet této DPH (ve výši podle obecných pravidel pro odpočty).
Kdyby došlo k ukončení odeslání nebo přepravy zboží v jiném „odlišném” členském státě, např. z Německa dopraveno pro českého plátce do Rakouska, je za místo plnění považována Česká republika.
Důvodem je skutečnost, že Česká republika vydala DIČ, které pořizovatel poskytl dodavateli z jiného členského státu, ale jen tehdy, pokud by tuzemský plátce neprokázal, že pořízení dotčeného zboží zdanil…