2018.13.2
Zpřístupnění dalších funkcí hmotného majetku – stanovisko Koordinačního výboru
Ing. Ivana Pilařová
VYŠLO V ČÍSLE 13/2018
Předmětem našeho zájmu bude specifická situace rozšíření použitelnosti hmotného majetku o jeho další možné funkce, případně zvýšení jeho výkonu. I méně informovaného čtenáře napadne rychlé shrnutí této situace slovem "modernizace". Námi řešená situace je však svým způsobem zvláštní:
-
nejedná se o přímý zásah do majetku, ale o pouhé fakultativní softwarové "odemknutí" či "nainstalování" další funkce majetku nebo zvýšení jeho výkonu,
-
akce probíhá dálkovým přístupem, není nutný zásah do daného zařízení na místě,
-
dotyčná funkce nebo zvýšená kapacita je buď již v zařízení obsažena (dodána výrobcem) a dojde pouze k jejímu oživení, nebo je tato funkce dálkově k zařízení připojena,
-
"kód" k této operaci neposkytuje původní prodejce majetku, ale obvykle jeho výrobce, kterému se za toto zpřístupnění dalších funkcí také platí,
-
platba probíhá standardně mimo tuzemsko, přestože zařízení mohlo být dodáno českým obchodníkem.
V této souvislosti nás napadají otázky tohoto druhu:
- Jedná se o "standardní" technické zhodnocení původního zařízení, nebo o samostatný software?
- Podléhá daná platba od českého rezidenta nerezidentovi srážkové dani jako příjem ze zdrojů na území tuzemska?
- Z pohledu DPH se jedná o elektronicky poskytovanou službu, nebo o službu "obecného" charakteru, nebo o dodatečné navýšení ceny za dodané zařízení?
Stále se nám problém jeví jako "běžná modernizace"?
Nahoru 2. Technické zhodnocení versus nehmotný majetek versus náklad
Pokud uvažujeme variantu technického zhodnocení, bude se jednat o technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (z pohledu účetnictví) a hmotného majetku (z pohledu daně z příjmů). V úvahu přichází i pohled zákona o dani z přidané hodnoty, který se na technické zhodnocení dívá jako na samostatný dlouhodobý majetek.
Ve vztahu k účetnictví a dani z příjmů je pojem technického zhodnocení definován shodně, co se týče věcné podstaty – jedná se o zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav. Na rozdíl od pořízení hmotného majetku nezkoumáme předpokládanou dobu využitelnosti tohoto zásahu do majetku, co však posoudit musíme, je výše ocenění.
Z pohledu účetnictví je technické zhodnocení definováno v § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., tj. pokud vynaložené náklady na změnu majetku dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku. Z pohledu daně z příjmů se jedná o limit 40 000 Kč definovaný v § 33 odst. 3 ZDP ve vztahu k jednotlivému majetku v úhrnu za zdaňovací období.
Vyjděme z předpokladu, kdy účetní jednotky často stanoví limit vzniku dlouhodobého hmotného majetku v souladu se zákonem o daních z příjmů a přijměme tento první závěr:
Rozšíření dalších funkcí, nebo výkonu hmotného majetku softwarovým zásahem se považuje za rozšíření vybavenosti a použitelnosti, tj. za technické zhodnocení tohoto majetku, pokud v úhrnu s ostatními zásahy do majetku převýší částku 40 000 Kč.
Můžeme též zdůraznit, že i při naplnění věcné části definice pojmu technické zhodnocení, ale při současném nepřekročení dané finanční hranice 40 000 Kč za zdaňovací období na jednotlivý hmotný majetek, se jedná o běžný daňově účinný náklad.
Definice technického zhodnocení pro účely DPH je pak shodná s definicí pro účely daně z příjmů. Následné softwarové zásahy do majetku, pokud splní definici technického zhodnocení pro účely daně z příjmů (§ 33 ZDP), se stávají zároveň…