dnes je 16.4.2024

Input:

Stravování závodní

12.9.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 27 minut

Stravování závodní

Ing. Jan Ambrož

Poskytování závodního stravování je nejčastější formou nabízených zaměstnaneckých benefitů.

Právní úprava

Jako "právní" zdroje použijeme především zákoník práce a dále zákon o daních z příjmů.

Zákoník práce

V pracovněprávních vztazích se řídíme ustanoveními zákoníku práce ("ZP"). Podmínky závodního stravování ("ZS") vycházejí z § 236 ZP, tj. v části desáté, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni umožnit zaměstnancům odpovídající závodní stravování.

V úvodu si připomeneme další obecná pravidla:

  • Tato povinnost není u zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu.

  • Ve směrnici (nebo kolektivní smlouvě) se upraví konkrétní podmínky, finanční, organizace ZS atd.

  • Lze také dohodnout, že se závodní stravování poskytne bývalým zaměstnancům (byli jimi před odchodem do starobního důchodu), po dobu čerpání dovolené anebo při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.

ZP a ZDP

V zákoníku práce nalezneme další důležitý text: "...Tím nejsou dotčeny daňové předpisy..."!

Zákon o daních z příjmů

V zákoně o daních z příjmů jsou pro závodní stravování ("ZS") klíčové paragrafy:

  • § 6 odst. 1 a 2, vymezení pojmu zaměstnanec pro daň z příjmů,

  • § 6 odst. 9 písm. b) osvobození od daně,

  • § 6 odst. 7 pro vyjmutí z předmětu závislé činnosti,

  • pro zaměstnavatele § 24 odst. 2 písm. j) řešící daňovou účinnost vynaložených výdajů (nákladů),

  • § 25 odst. 1 písm. zk) pro testování základu daně u zařízení určených pro benefity.

Další zdrojem je aktualizovaný Pokyn D-59. V textu se odvoláme také na vybraná ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty a účetní předpisy.

Výklad

V úvodu se budeme věnovat krátkému komentáři z pohledu pracovně-právních vztahů, vazbě na cestovní náhrady, příspěvkům, co je hlavním jídlem a zařízením závodního stravování a dalším pojmům (část 1.). Dále si rozebereme osvobození od daně u zaměstnanců (2). Následují daňové souvislosti platné pro zaměstnavatele podle způsobu zajištění závodního stravování, kombinaci forem aj. (3.).

Ve čtvrté části uvádíme rekapitulaci podmínek pro posuzování daňových nákladů. Poznámky, jak je to s právem volby a optimalizací závodního stravování, naleznete v páté kapitole.

Doplňující komentáře k aplikaci daně z přidané hodnoty a k účetnictví jsou obsahem poslední šesté kapitoly, nejsou-li již součástí předchozího textu.

Převratné novince, účinné od roku 2021, se věnuje samostatný článek stravenkovký paušál (dále též "paušál") a základní informace jsou uvedeny v části 3.3.

1. ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ

Seznámíme se s obecnými pravidly (1.1) a podrobněji si vysvětlíme jednotlivé typy závodního stravování (1.2).

V zákoně o daních z příjmů se nově používá pojem "stravování", v našem textu tím rozumíme "závodní stravování".

1.1. ZP a ZDP

V následujícím textu doplňujeme poznámky k přístupu zákoníku práce k závodnímu stravování. Zákoník práce hovoří v § 236 odst. 1 ZP o povinnosti stravování, citujeme:

  • "Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu."

Skutečně se jedná o "povinnost":

  • umožnit,

  • nikoli zajistit.

Zdůrazňujeme, že zákon o daních z příjmů si výslovně v ustanovení § 6 odst. 2 ZDP upravuje, kdo je "zaměstnancem" – do této skupiny zařadíme "všechny" fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP.

Personální oddělení kontroluje, kdo má nárok na závodní stravování. Je to velmi jednoduché, neboť osoby s "příjmy ze závislé činnosti" jsou uvedeny ve mzdovém modulu, patří mezi ně nejen ti, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, ale též společníci, členové orgánu právnické osoby atd.

Dále viz též část druhá, v níž zmiňujeme jednatele společností s ručením omezeným a uvolněné zastupitele.

Směrnice

Zákoník práce předpokládá v § 236 odst. 2 ZP, že se v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu ("směrnici") sjednají konkrétní podmínky závodního stravování. Protože jde o klíčový text pro naše téma, uvedeme si námi částečně upravenou citaci:

  • "Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu (*1), poskytuje se zaměstnancům stravování;

  • zároveň mohou být dohodnuty (*2) nebo stanoveny další podmínky

    1. pro vznik práva na toto stravování a
    2. výše finančního příspěvku (*3) zaměstnavatele,
  • jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců (*4), kterým se stravování poskytuje,

  • organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, vyúčtování (*5),

  • nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem (*6).

  • Tím nejsou dotčeny daňové předpisy. (*7)."

Krátce si okomentujeme v tabulce tato obecná pravidla.

   
Směrnice (*1) a zákon o daních z příjmů (*7)
Zákoník práce jako takový neřeší, která z forem závodního stravování podle klasifikace zákona o daních z příjmů bude pro zaměstnance zajištěna.To znamená, že případná omezení, můžeme-li tak nazvat kritéria ZDP: a) osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti a b) daňové náklady zaměstnavatele se posuzují jen podle zákona o daních z příjmů.
Podmínky závodního stravování (*2) a financování (*3 a *5)
Zaměstnavatelé si upraví ve směrnici organizaci a způsob zajištění závodního stravování. A také jeho vyúčtování.
Zaměstnanec (*4 a *6)
Pro podnikatelský sektor se využije okruh zaměstnanců podle § 6 odst. 2 ZDP.

Pro organizační složky státu a státní příspěvkové organizace platila do 31. 12. 2022 Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování. Nyní je k dispozici Vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích.

Právo volby

Zaměstnavatel se rozhoduje, jestli si zvolí formu stravenek nebo stravenkový paušál, jiné další typy ZS. Své rozhodnutí promítne do příslušné směrnice, nic mu také nebrání využívat obě varianty.

"Vyúčtování"

V praxi probíhá jakékoliv vyúčtování závodního stravování zpravidla v rámci měsíčních mezd. Forma a způsob by měly být popsány ve směrnici.

Doplníme si, že se volí skutečně pragmatické postupy, které nepřímo "odsouhlasuje" i Finanční správa. Například v Pokynu D-59 k § 24 odst. 2 ZDP, v bodě 18. se uvádí:

  • "Stravenky mohou být zaměstnanci poskytnuty i zpětně dle skutečně odpracovaných směn v délce tří hodin."

"Výjimky"

Zákoník práce v § 236 odst. 3 ZP výslovně stanoví, že je-li v kolektivní smlouvě nebo směrnici dohodnuto cenově zvýhodněné stravování, lze jej poskytnout také:

  • "a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

  • c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti."

Zdůrazňujeme text ZP "cenově zvýhodněné..."; je tím jednoznačně potvrzeno, že se jedná o zaměstnanecký benefit a zaměstnavatel nemusí na zaměstnance přenášet všechny související náklady.

Home Office

Pracuje-li zaměstnanec v tomto režimu, jsou-li splněny všechny obecné podmínky stanovené zákoníkem práce (směna atd.), je umožněno zaměstnavateli zajistit pro tohoto zaměstnance některou z forem závodního stravování.

Senioři

Zajímavý text je k dispozici v Pokynu D-59, poznámce 17. k § 24 odst. 2 ZDP:

  • "Pokud je v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno stravování pro vlastní zaměstnance provozovatele tohoto zařízení a důchodce, kteří byli u poplatníka provozujícího toto zařízení v pracovně právním vztahu při odchodu do důchodu, uznávají se výdaje obdobně jako ve vlastním stravovacím zařízení."

Nebyl sice tento trochu matoucí text aktualizován, nicméně předpokládáme, že jsou myšleni "všichni důchodci", nejen ti, kteří kdysi pracovali v restauračním zařízení...

"Bezplatné stravování"

V červnu 2022 se na Koordinačním výboru KDP diskutovali případy, kdy je zaměstnanci zajištěno zaměstnavatelem stravování ("závodní") na firemních akcích (interních školeních apod.). Mělo by se jednat o daňové náklady zaměstnavatele a vyloučení z předmětu daně u zaměstnanců.

V Pokynu D-59 je popsána obdobná situace, když je zaměstnanci na školení organizovaném třetí stranou "...zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení)...", viz poznámka č. 15 k § 24 odst. 2 ZDP.

Cestovní náhrady

Nesmíme příspěvky na závodní stravování zaměňovat s náhradami, na které má zaměstnanec nárok při pracovních cestách. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle ZP při cestovních náhradách.

Příspěvek na ZS a délka směny podle ZP

Podrobný rozbor přesahuje zaměření článku. Proto jen odkážeme na klíčová ustanovení zákoníku práce.

  • Ke "směně" například:

    • § 78 odst. 1 písm. c) ZP, podle kterého rozumíme "směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat".

    • § 81 odst. 1 ZP "Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.".

    • § 83 ZP, že "Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.".

  • Podle § 90 ZP je zaměstnavatel povinen mimo jiné stanovit rozvrh pracovní doby tak, aby byl k dispozici odpovídající "nepřetržitý odpočinek".

  • Ustanovení o pracovní době v § 96 a násl. ZP ukládá vést například evidenci o "odpracované" směně.

  • Důležité je, že za "odpracovanou dobu" se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 odst. 2).

"Podnikatel"

Z těchto podmínek vyplývá, že na závodní stravování nemá nárok poplatník, který dosahuje příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

Pan doktor Vomáčka je právníkem a má příjmy podle § 7 ZDP. Přestože všichni zaměstnanci jeho právní kanceláře mají nárok na závodní stravování (a s tím spojené výhody), on sám je podnikatelem, a tudíž nárok nemá.

Výše příspěvku

Musí být stanovena vnitřními předpisy. Pokud by bylo závodní stravování pro zaměstnance bezúplatné, nemá to žádný vliv na daně: daň z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanec), daň z příjmů fyzických nebo právnických osob (zaměstnavatel) a ani na daň z přidané hodnoty.

Podle letitého předpisu, § 44 vyhlášky č. 540/2002 Sb., kterou se prováděla některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (která již byla zrušena), je-li závodní stravování bezúplatné – je de facto dotováno (například ze sociálního fondu), cena obvyklá je nula.

1.2. Typy závodního stravování

Pro daňový výklad si rozdělíme formy závodního stravování na několik typů.

Typ Popis
A Vlastní zařízení zaměstnavatele
B Zajištěno ZS třetí stranou: B1/Pronajaté vlastní zařízení třetí straně nebo B2/Restaurační zařízení aj.
C Stravenka
D Stravenkový paušál

Varianty "A ""C" se týkají nepeněžního plnění, poslední varianta ("D") je nabídnuta dřívější novelou ZDP. V závěru této kapitoly (část E) připomínáme, že je běžná kombinace různých forem ZS u jednoho a téhož zaměstnavatele (resp. zaměstnance).

Hlavní jídlo a ZS

Na úvod si doplníme teoretické znalosti. Co je to "hlavní jídlo" z pohledu závodního stravování?

Na tuto otázku se v praxi odvoláváme na dříve platné nařízení vlády č. 137/1989 Sb. (dále "Nařízení"). Závodní stravování se zabezpečuje podáváním teplých jídel, popřípadě dietních jídel (dále jen "hlavní jídlo") v průběhu pracovní směny, podáváním doplňkových jídel, potravin a nápojů k občerstvení.

Zařízení ZS

Z textu Nařízení se také v současnosti dovozuje, co je zařízením závodního stravování. Jedná se opravdu o různá zařízení, se kterými se v praxi setkáme, citujeme: "závodní kuchyně s jídelnou, závodní jídelny, centrální výrobny pokrmů pro závodní stravování, výdejny jídel, jídelní kouty, kantýny a pomocná hospodářství závodního stravování.".

Pokyn D-59 přebírá v poznámce 16. k § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod čtvrtý obsah tohoto pojmu a používá výrazy: "kuchyně s jídelnou, popř. kantýny...", poznámce 19. "...vlastních výdejen...".

A) Vlastní zařízení

Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje podle zákona o daních z příjmů, poslední věty § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4., nejen skutečně "vlastní" zařízení v širším slova smyslu (*), ale také stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů (formou služby).

Doplníme si (*), že režim "vlastní" zařízení by měl být zachován též, pokud jiný subjekt využívá dané zařízení na základě smlouvy o výpůjčce aj. Jinými slovy: stravovací zařízení není jinému subjektu pronajato.

V praxi se logicky prosazuje tento modernější způsob zajištění závodního stravování, když si společnost "pořídí" službu závodního stravování – to znamená, že je závodní stravování zabezpečeno ve vlastním zařízení službou jiného subjektu.

Společnost ABA si zajišťovala závodní stravování v podnikové jídelně s kuchyní vlastními pracovníky. Z důvodů vyšší efektivity i kvality se rozhodla, že uzavře nepojmenovanou smlouvu pro zajištění služby ZS se společností Jídlo, které poskytla stravovací zařízení.

Přes tuto změnu se stále jedná o typ poskytování ZS ve vlastním zařízení ("A"). Platí následující pravidlo:

  • je-li zařízení pronajato, jde o závodní stravování zabezpečené prostřednictvím jiného subjektu ("B1"),

  • není-li tomu tak, jde o závodní stravování ve vlastním zařízení ("A").

Představme si situaci, že daňový subjekt, bankovní ústav:

  1. Působí v pronajatých prostorách, technologické zařízení má ve svém vlastnictví.
  2. Budova je ve vlastnictví a technologické zařízení má pronajaté na operativní leasing.
  3. Budova je ve vlastnictví a technologické zařízení je pořizováno formou finančního leasingu.
  4. Budova je pořizována formou finančního leasingu, technologie je vlastní, ale jeden konvektomat je na operativní leasing.
  5. Část budovy je ve vlastnictví, část stravovacích prostor je pronajatá, část technologie je vlastní, jiná je na operativní leasing a zbývající část je pořizována na finanční leasing atd.

Domníváme se, že ve všech případech jde o "vlastní zařízení" ZS – poskytovatelem služby ani v jednom případě není cizí subjekt (!), který by měl zařízení od bankovního ústavu pronajaté, což je podmínka správy daní pro zařazení do jiného (druhého) daňového režimu označeného ve výkladu B).

B) "Třetí" strana

Rozumíme tím, že službu závodního stravování poskytuje třetí strana, která si od daňového subjektu (= zaměstnavatele) zařízení pronajala, nebo probíhá závodní stravování v prostorách restaurace apod.

Alternativní variantou poskytování závodního stravování, podle klasifikace zákona o daních z příjmů, je tedy situace, kdy je ZS zajištěno "prostřednictvím jiného subjektu". Jak vyplývá z předchozího textu, vlastní zařízení je pronajato (B1).

Oblíbeným modelem zajištění závodního stravování je návštěva vyhrazených prostor nedalekého restauračního zařízení, když dodavatel odebrané závodní stravování vyfakturuje zaměstnavateli (B2).

C) Stravenky

Velmi častou formou zajištění závodního stravování je poskytnutí stravenek. Využívají se v zařízení veřejného stravování, ale jak z praxe všichni víme, také pro osobní nákupy...

Společnost Beta nemá vlastní stravovací zařízení. Všichni zaměstnanci dostávají stravenky a je na nich, kde a jak se stravují. Jde o režim ZS prostřednictvím jiného subjektu, tj. "C".

Pro vyřešení problému s ustanovením ZDP určujícím nepeněžní formu tohoto benefitu, se zjednodušil přístup správy daně a benevolentně se stravenky pro účely daně z příjmů nepovažovaly (nepovažují...) za ceninu.

Toto stanovisko bylo mimo jiné publikováno v závěru jednání daňové správy s Komorou daňových poradců, Koordinační výbor ("KOOV") ze dne 26. ledna 2005. Můžeme citovat: "Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky na plnění pro účely vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (*), představují tyto poukázky možnost zaměstnance využít určitého druhu služeb či plnění nepeněžního charakteru.". Poznámka (*): texty ZDP byly mezitím upraveny, přečíslovány.

O dva roky dříve se KOOV (25. 6. 2003) zabýval poukázkami (stravenkami) na hlavní jídlo a posoudil uvedené jako "...charakteru nepeněžního plnění...".

Přístup účetních předpisů, daně z přidané hodnoty komentujeme v šesté kapitole.

D) Stravenkový paušál

Uvedeme si základní pravidla, neboť se této novince podrobně věnujeme v samostatném článku stravenkový paušál, ve kterém též naznačujeme možnosti optimalizace závodního stravování.

Principy

Klíčové je, že se jedná o "peněžitý příspěvek", což je u benefitů nestandardní. Přesto je, při splnění zákonných podmínek:

  • osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (část 2.), a

  • je daňovým nákladem u zaměstnavatele (3.).

Směrnice

V praxi si musí zaměstnavatelé upravit podmínky ve své vnitropodnikové směrnici, například zmíněný limit se odvozuje od parametru pro stravné při pracovních cestách.

E) Kombinace forem ZS

Způsoby zajištění závodního stravování lze samozřejmě různě kombinovat. Viz též pátá kapitola.

Někteří zaměstnanci společnosti Alfa jako servisní technici cestují po Praze (nejsou na pracovní cestě) a v těchto dnech se nestravují v závodní jídelně, ale dostávají stravenky nebo stravenkový paušál. To znamená, že se u jednoho zaměstnance setkáme v jednom kalendářním měsíci se způsobem zabezpečení závodního stravování v různých dnech:

  • ve vlastním zařízení ("A"), a

  • prostřednictvím jiného subjektu ("B" nebo "C"),

  • samozřejmě je od 1. ledna 2021 k dispozici i varianta paušálu ("D").

Pokyn D-59

V poznámce k § 6 odst. 9 písm. b) ZDP nalezneme důležitý text "ke kombinaci", proto ho citujeme bez výraznějších úprav:

  • "Z daňového pohledu má zaměstnavatel možnost volby zajištění stravování, ale každý zaměstnanec může v daňově zvýhodněném režimu čerpat současně za jednu směnu jen jednu z forem dohodnutou v kolektivní smlouvě nebo stanovenou vnitřním předpisem zaměstnavatele.

  • Nic však nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část dostávala stravenky a část peněžitý příspěvek na stravování. Zde bude záležet jen na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jaká forma bude finálně dohodnuta."

2. POZICE ZAMĚSTNANCŮ

Daňové posouzení závodního stravování je nutné zvážit u všech zúčastněných subjektů. Rozklíčujeme si pravidla týkající se:

  • zaměstnanců a

  • zaměstnavatelů (3.).

Musíme zohlednit formy zajištění závodního stravování: zjednodušeně vlastní zařízení nebo poskytované jinými subjekty, nájem zařízení nebo v restauraci, formou stravenky a nový způsob stravenkového paušálu.

Pro daň z příjmů ze závislé činnosti – zaměstnance – platí následující pravidla.

Není předmětem daně

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují, tj. předmětem daně z příjmů nejsou podle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP "povinná plnění", která zabezpečuje zaměstnavatel pro vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

V kontextu výše uvedených ustanovení ZP lze teoreticky dovodit, že závodní stravování by bylo do těchto "povinných plnění" zařadit, ale je třeba vzít v úvahu další texty ZDP.

Osvobozený příjem

Aby nevznikl jakýkoliv problém se zdaněním závodního stravování na straně zaměstnanců, k dispozici je § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, který byl novelizován s účinností od 1. 1. 2021.

Co platí?

Uvedeme si pro náš výklad upravené aktuální znění předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů pro osvobozený příjem:

  • "hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů 

  • nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,"

Podmínka osvobození pro "peněžitý příspěvek" (použijeme zavedený pojem "stravenkový

Nahrávám...
Nahrávám...