Novela zákona o DPH od 1. 1. 2026

2026.1.1

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2026

Ing. Dana Langerová

 NahoruFinanční činnosti

Finanční činnosti jsou jedním z plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně vymezených v § 51 ZDPH. V § 54 ZDPH jsou pak vymezeny činnosti, které se finančními činnostmi pro účely tohoto zákona rozumí. S účinností od 1. 1. 2026 jsou však některé činnosti z ustanovení § 54 ZDPH vyjmuty a nebudou již za plnění osvobozená od daně považovány.

Obstarávání inkasa (do 31. 12. 2025 činnost vymezena pod písm. h) § 54 odst. 1 ZDPH)

Inkaso je obecně definováno v ustanovení § 2694 až 2698 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu. Z pohledu judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen "SDEU") je třeba takovou činnost zahrnout pod pojem "vymáhání pohledávek", neboť pod tento pojem je nezbytné zahrnout vymáhání dluhů všeho druhu, tedy nejen pohledávky po splatnosti, ale i pohledávky, které ještě splatné nejsou a budou zaplaceny až v době jejich splatnosti. Jelikož vymáhání pohledávek dle článku 135 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen "Směrnice") nemůže být od daně osvobozeno, nemůže být od daně osvobozena činnost obstarávání inkasa.

Vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků (do 31. 12. 2025 činnost vymezena pod písm. v) § 54 odst. 1 ZDPH)

Rozhlasové a televizní poplatky, které jsou poplatníci povinni platit podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou poplatníky placeny buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby (např. Česká pošta). Pověřená osoba je pak povinna poukázat poplatníky zaplacené rozhlasové poplatky Českému rozhlasu a poplatníky zaplacené televizní poplatky České televizi. Pověřená osoba je dále povinna předávat těmto provozovatelům vysílání ze zákona údaje z evidence, kterou pro ně vede. Činnost vybírání rozhlasových a televizních poplatků pak ve smyslu judikatury SDEU spadá pod pojem "vymáhání pohledávek", které nemůže být od daně osvobozeno.

Výplata dávek důchodového pojištění nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva (do 31. 12. 2025 činnost vymezena pod písm. w) § 54 odst. 1 ZDPH)

Zákazníci, kterým jsou poskytovány služby, mohou odvádět opakované platby za tyto služby jejich poskytovatelům nikoliv přímo, ale prostřednictvím jiné osoby, která za tuto činnost vyžaduje úplatu. Tato úplata již od 1. 1. 2026 nebude od DPH osvobozena. Argumentace, proč není možné tuto činnost osvobodit od daně, je obdobná jako výše u vybírání koncesionářských poplatků či obstarávání inkasa, neboť je zcela irelevantní, zda se jedná o výběr jakéhokoli poplatku či např. platby nájmu. Činnost má opět charakter "vymáhání pohledávek".

V případě výplaty dávek důchodového pojištění je dle důvodové zprávy třeba detailně zkoumat, co je obsahem dané činnosti, kterou poskytovatel za úplatu pro příslušný orgán veřejné moci realizuje. Je-li tato činnost realizována pouhým příkazem převodu peněžní částky z jednoho bankovního účtu na druhý, jde o platební službu, která je osvobozena od daně dle § 54 odst. 1 písm. d) ZDPH a tedy není nutné tuto specifickou činnost uvádět samostatně do výčtu osvobozených finančních plnění. Nicméně výplata dávek může probíhat i jinou formou, kdy mohou být zajišťovány i další smluvní služby, kde je plnění potřeba individuálně testovat z pohledu principů ZDPH a tedy nelze paušálně tvrdit, že tyto činnosti jsou bez dalšího osvobozeny od daně.

Vedení evidence investičních nástrojů (do 31. 12. 2025 činnost vymezena pod písm. q) § 54 odst. 1 ZDPH)

Důvodem vypuštění evidence investičních nástrojů z osvobozených finančních činností je skutečnost, že se nejedná o operace s cennými papíry, ale správu a úschovu, která podle Směrnice a judikatury SDEU nemůže být od DPH osvobozena. Je-li daná činnost součástí transakce, tedy vedlejším plněním služby hlavní, která je osvobozena od daně, bude nadále rovněž osvobozena od daně. Je-li však tato činnost uskutečňována samostatně, osvobozená od DPH být již nemůže.

 NahoruOsvobození vývozu zboží v osobních zavazadlech cestujících

Podle článku 146 Směrnice členské státy osvobodí od DPH dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo území Evropské unie mimo jiné také pořizovatelem nebo na jeho účet. Pokud se jedná o zboží, které má být odneseno v osobních zavazadlech cestujících, je osvobození dodání tohoto zboží podle článku 147 Směrnice vázáno na splnění konkrétně vymezených podmínek.

V ZDPH bylo dosud osvobození od daně v daném případě aplikováno formou vrácení daně podle § 84 ZDPH. Přímo s ustanovením § 66 ZDPH, které vymezuje osvobození od daně při vývozu zboží, však doposud toto vrácení daně provázáno nebylo. S účinností od 1. 1. 2026 dochází k doplnění podmínek pro osvobození vývozu zboží, které má být odneseno v osobních zavazadlech cestujícího, také do ustanovení § 66 ZDPH. Současně jsou provedeny i určité konkrétní změny v daném procesním postupu, a to především s ohledem na digitalizaci dané oblasti.

Základní podmínkou pro osvobození tohoto vývozu je nadále skutečnost, že se bydliště cestujícího a místo, kde se obvykle zdržuje, nachází ve třetí zemi (dle cestovního dokladu), vyvážené zboží je neobchodní povahy, je vyvezeno do konce třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se uskutečnilo dodání tohoto zboží a cena včetně daně uvedená na jednom dokladu o prodeji vystaveném jednomu cestujícímu je vyšší než 2 000 Kč. Nově jsou však tato pravidla doplněna do ustanovení § 66 odst. 3 a 4 ZDPH.

Podle nového § 66 odst. 6 ZDPH se pak na dodání zboží uskutečněné v tuzemsku, jehož vývoz bude osvobozen podle odstavce 3, hledí jako na zdanitelné plnění do dne, kdy dojde ke splnění podmínek pro toto osvobození a uplatnění nároku na vrácení daně podle § 84 ZDPH. Je tak vytvořena právní fikce, kdy daný prodej zboží je zdanitelným plněním a na plnění osvobozené od daně se změní až poté, kdy jsou naplněny zákonné podmínky a zároveň dojde k vrácení již dříve zaplacené daně kupujícímu ze třetí země. Fakticky tedy jako doposud podle § 84 ZDPH je při prodeji zboží nejprve prodávajícím plátcem uplatněna daň na výstupu, kterou následně kupujícímu vrátí a současně v přiznání k DPH uplatní nárok na vrácení této již dříve přiznané daně.

Stejně jako doposud je však podstatnou povinností prodávajícího vystavit na požádání kupujícího bezprostředně po dodání zboží doklad o prodeji s přesně stanovenými údaji. Tento doklad musí navíc od 1. 1. 2026 nově obsahovat číslo cestovního dokladu kupujícího a kód země v tomto dokladu uvedený a také měnu plnění. Pokud cestující souhlasí, může být vystaven pouze v elektronické podobě.

Povinnost se považuje za splněnou v okamžiku, kdy plátce získá z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů. Pokud však plátce nezíská z tohoto informačního systému automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů, je povinen vystavit cestujícímu doklad o prodeji v listinné podobě a data poskytne Celní správě v náhradním termínu do konce dne následujícího po dni dodání zboží.

Pokud je výstup předmětného zboží z území Evropské unie potvrzen, celní úřad elektronicky zašle toto potvrzení také prodávajícímu plátci. Plátce může uplatnit nárok na vrácení daně ve výši uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, nejdříve v přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém disponuje dokladem potvrzeným celním úřadem nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu s uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie nebo potvrzením celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží a současně již vyplatil částku ve výši daně ve prospěch cestujícího. Nárok lze uplatnit nejpozději do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém bude potvrzen výstup zboží z území Evropské unie (pokud v této lhůtě nebude uplatněn, zaniká a nelze povolit navrácení lhůty v předešlý stav).

Nově má plátce možnost se v okamžiku dodání zboží cestujícímu, který jej hodlá vyvézt v osobním zavazadle, rozhodnout, že vývoz zboží nebude osvobozen a podle ustanovení § 84 ZDPH nepostupovat. Pokud se však jednou rozhodne, že podle ustanovení § 84 ZDPH postupovat bude, musí shodně postupovat u všech dalších dodání zboží, která uskuteční do konce příslušného kalendářního roku.

 NahoruVrácení bezdůvodně zaplacené daně

V ZDPH se jedná o zcela novou situaci, kdy plátce jako příjemce plnění může o vrácení daně, kterou zaplatil v hodnotě přijatého plnění nesprávně, požádat přímo správce daně. Z podstaty této možnosti je ale jistě zřejmé, že půjde o zcela výjimečnou situaci, kterou ZDPH povolí za přesně daných podmínek.

Do ZDPH se daná možnost požádat o vrácení bezdůvodně zaplacené daně dostává v návaznosti na judikaturu SDEU v dané oblasti. SDEU v několika rozsudcích (např. C-35/05 Reemtsma, C-564/15 Tibor Farkas, C-691/17 PORR Építési aj.) stanovil, že v případě, kdy je nemožné nebo nepřiměřeně obtížné, aby poskytovatel plnění vrátil neoprávněně naúčtovanou daň, zejména v případě jeho platební neschopnosti, měla by být dána možnost požádat o vrácení této daně přímo daňový orgán. Vrácení této daně by mělo být pro veřejný rozpočet zcela neutrální. SDEU nastínil i podmínky, za kterých by k této situaci mohlo dojít. A tyto podmínky jsou zapracovány do nového ustanovení, a to § 81 ZDPH.

Hned v úvodním ustanovení § 81 odst. 1 písm. a) ZDPH je nastaveno, kdy se vlastně o nesprávně naúčtovanou daň může jednat. Nárok na vrácení bezdůvodně zaplacené daně může uplatnit příjemce plnění mimo jiné pouze za podmínky, že osoba, která uskutečnila plnění, byla ke dni uskutečnění plnění plátcem a uvedla na dokladu daň ve vyšší výši, než měla být uvedena, nebo v případě plnění, které není zdanitelným plněním, nebo v případě plnění, u kterého měl povinnost přiznat daň příjemce plnění. Jedná se tedy o tři různé situace. V prvním případě plátce poskytující plnění uvedl na daňovém dokladu DPH ve vyšší částce, než měla být v souladu se ZDPH uplatněna. Došlo tedy např. k uplatnění základní sazby daně ve výši 21 % namísto správné snížené sazby daně ve výši 12 %. Z tohoto titulu je pak vypočtená daň neoprávněně navýšena o částku odpovídající rozdílu mezi sazbami daně ve výši 9 %. Ve druhém případě došlo k tomu, že na plnění, které nebylo zdanitelné, byla daň uplatněna. Toto může nastat ve dvou případech, kdy plnění buď nebylo vůbec předmětem daně, a proto nemohlo být ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 ZDPH plněním zdanitelným (např. plnění s místem plnění mimo tuzemsko), nebo se jednalo o plnění od daně osvobozené. Ve třetím případě pak mohlo dojít k tomu, že…